PICEA SCHRENKIANA Fischer et C. A. Meyer – smrk Schrenkův / smrek

Syn.: Picea morinda Link subsp. tianschanica (Ruprecht) Berezin, Picea obovata Ledebour var. schrenkiana (Fischer et C. A. Meyer) Carriere, Picea schrenkiana subsp. tianschanica (Ruprecht) Bykov, Picea schrenkiana var. tianschanica (Ruprecht) W. C. Cheng et S. H. Fu, Picea tianschanica Ruprecht.
Čeleď: Pinaceae Spreng. ex F. Rudolphi – borovicovité

Picea schrenkiana

Rozšíření: V pohoří Ťan-šan v Číně, Kazachstánu a Kyrgyzstánu.

Ekologie: Vytváří obvykle monocenózní horské smrčiny, někdy s příměsí dalších stromů, jako například jeřábů či topolů. Mnohdy je na horní (alpínské) i spodní (stepní) hranici lesa. V horách se vyskytuje ve výšce 1200–3500 m. Někdy vytváří ve stepi pásy lesa na severních svazích hor, kde se sráží mlha z mraků, či roste v údolích podél potoků. Lesnicky pěstován pro dřevo.

Popis: Strom vysoký i přes 60 m. Průměr kmenů nejstarších exemplářů je i přes 2 m. Koruna je štíhle kuželovitá, s jedním průběžným kmenem. Letorosty jsou bělavé či šedožluté, lysé. Pupeny kulovité, slabě pryskyřičnaté. Jehlice bývají kolem 3 cm dlouhé, jsou matné, zelené či sivé, nepichlavé. Na průřezu jsou pravidelně kosočtverečné. Šišky jsou válcovité, asi 10 cm dlouhé, tmavě hnědé, se zaokrouhlenými celokrajnými kožovitými šupinami.

Picea schrenkiana

Fotografováno na podzim 2004 (Čína, Ťan-šan).