PICRIS HIERACIOIDES L. – hořčík jestřábníkovitý / horčík jastrabníkovitý

Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Picris hieracioides
Rozšíření: Roste téměř v celé Evropě, na jihu je vzácnější, na úplném severu chybí, dále se vyskytuje v Makaronésii, na Kavkaze, na východě areál dosahuje až k Altaji a na střední Sibiř. Jeho jiné poddruhy jsou rozšířeny v Asii na Sibiři, v Číně, severní Indii a Japonsku. Zavlečen byl do Severní Ameriky, jižní Afriky, na Nový Zéland a do Austrálie. U nás roste v teplejších oblastech roztroušeně od nížin do pahorkatin.
Ekologie: Roste na loukách, na mezích, na narušovaných stepních svazích, podél cest, na pastvinách, na náspech, na ruderalizovaných plochách v obcích. Kvete od července do října.
Picris hieracioides
Popis: Dvouletá až vytrvalá bylina porostlá tuhými kotvičkovitými chlupy, vysoká 30–100 cm. Vytváří přízemní růžici listů, lodyha je přímá, olistěná, mělce rýhovaná. Lodyžní listy jsou podlouhlé nebo kopinaté, přisedlé, celokrajné nebo zubaté. Úbory skládají řídké vrcholičnaté květenství. Zákrov je víceřadý, vnitřní zákrovní listeny jsou dvakrát delší než vnější, které jsou přímo odstálé a nahoru prohnuté. Květy jsou pouze jazykovité, žluté, okrajové květy jsou prodloužené, s pěti zuby, na spodu s hnědočerveným pruhem. Nažky jsou vřetenovité, příčně vrásčité, červenohnědé, zakončené péřitým dvouřadým chmýrem.
Picris hieracioidesPicris hieracioides
Picris hieracioides
Poznámka: Druh je značně proměnlivý, je považován za nedostatečně prozkoumaný. Zvláštní pozornost by se měla věnovat rostlinám z přirozených a polopřirozených stanovišť, např. populacím ze střídavě vlhkých luk v Polabí.
Picris hieracioides
Fotografováno dne 15. 8. 2009 (Praha-Chodov).