Syn.: Deckera scabra Sch. Bip.
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Picris scabra
Rozšíření: Endemický druh jihozápadu Arabského poloostrova, dosud byl zjištěn v Jemenu a v Saúdské Arábii. Blízce příbuzný druh Picris abyssinica roste v horách v Etiopii.
Ekologie: Trávníky a kamenité svahy v území dostatečně srážkově bohatých, v nadmořských výškách 2000–3200 m, v klimatu s velkými výkyvy teplot a poklesy až k 0 °C.
Picris scabra
Popis: Vytrvalá, drsně štětinatě chlupatá bylina. Lodyha přímá, až 30 cm vysoká, na bázi s přízemní růžicí listů, výše s 1–2 lodyžními listy a několika šupinami. Přízemní listy obkopinaté, 3–10 cm dlouhé, celokrajné nebo mělce chobotnatě zubaté, na okraji často zvlněné. Úbor zpravidla jediný, 1–2 cm v průměru, s dvouřadým zákrovem, zákrovní listeny čárkovité; všechny květy jazykovité, na vrcholu s 5 zoubky, žluté, na bázi s výraznou tmavou skvrnou (na první pohled vypadá jako střed úboru s trubkovitými květy). Nažky válcovité, zakřivené, hnědé, chmýr péřitý, špinavě bílý.
Picris scabra
Picris scabra
Fotografovala Věra Svobodová, dne 13. 4. 2010 (Jemen, At-Tawíla).