Syn.: Banksia gnidia J. R. Forst. et G. Forst., Cookia gnidia (J. R. Forst. et G. Forst.) J. F. Gmel., Passerina gnidia (J. R. Forst. et G. Forst.) L. f., Pimelea crosby-smithiana Petrie
Čeleď: Thymelaeaceae Juss. – vrabečnicovité
Pimelea gnidia
Rozšíření: Endemický druh Nového Zélandu, vyskytuje se na obou hlavních ostrovech, na Severním ostrově především v jeho jižní části, na Jižním ostrově v jeho části severní a jihozápadní.
Ekologie: Roste v lesních lemech a křovinaté vegetaci skal, sutí, vřesovišť, morén i horských údolí, v pásmu od nížin až do subalpínského stupně.
Pimelea gnidia
Popis: Bohatě větvený keř dosahující výšky 100–150 cm, s větvemi vystoupavými, tmavě červenohnědými. Listy jsou jen krátce řapíkaté, podlouhlé, kopinaté až vejčité, (8–)15–20(–25) mm dlouhé a 4–6(–10) mm široké, kožovité, celokrajné, na vrcholu špičaté, lysé, s vyniklou střední žilkou. Květenství je podepřeno vejčitými listeny, které jsou zhruba 12 mm dlouhé a 6 mm široké; květenství je terminální, (8–)15–20(–30)květé; kalich je trubkovitý, se 4 cípy, koruny jsou bílé až narůžovělé, vonné, vně chlupaté, jinak lysé, korunní trubka je 8–12 mm dlouhá, cípy jsou podlouhlé až úzce vejčité, asi 4 mm dlouhé; tyčinky jsou pouze 2, čnělka je z koruny vyniklá. Plod je vejcovitý, asi 3 mm dlouhý.
Poznámka: Rod Pimelea je početný, v současnosti se k němu řadí asi 130 druhů, které se vyskytují v Austrálii, na Papui-Nové Guineji, Novém Zélandu i dalších tichomořských ostrovech. Jen na Novém Zélandu roste asi 35 zástupců tohoto rodu, přičemž všechny tyto druhy jsou endemické, značně diverzifikovaný je však tento rod především v Austrálii.
Pimelea gnidia
Pimelea gnidia
Pimelea gnidia
Fotografoval Mário Duchoň, dne 4. 1. 2017 (Nový Zéland, South Island, Kahurangi National Park).