Syn.: Pinus buonapartea Roezl ex Gordon, nom. inval., Pinus colorado Parl., nom. inval., Pinus don-pedrii Roezl, Pinus durangensis Roezl ex Gordon, nom. inval.
Česká jména: borovice mexická, vejmutovka mexická, sosna ajakahuitová (Klika et al. 1953)
Čeleď: Pinaceae Lindl. – borovicovité
Pinus ayacahuite
Rozšíření: Středoamerický druh borovice s centrem areálu v jihomexickém státě Chiapas a ve Guatemale, ve směru západním proniká až do středomexických států Puebla, Hidalgo a Veracruz, na východě zasahuje i do Hondurasu a Salvadoru.
Ekologie: Roste v horských jehličnatých lesích, v nadmořských výškách od (1700–)2000 až do 3000(–3700) m.
Pinus ayacahuite
Popis: Stálezelený strom, 15–30 m vysoký, s kmenem přímým, dosahujícím průměru (35–)50–80(–100) cm. Borka je šedohnědá až hnědá, hladká, později odlupující se v šupinách; letorosty jsou zelenohnědé až hnědé, lysé nebo chlupaté; pupeny jsou kuželovité, 10–15 mm dlouhé. Jehlice vyrůstají ve svazečcích po 5, jsou (6,5–)13–17 cm dlouhé a 0,8–1(–1,2) mm široké, ohebné, převislé, stříbřitě lesklé. Šišky vyrůstají jednotlivě, v párech nebo vzácněji i v přeslenech po 3, jsou stopkaté, válcovité, často zakřivené, k vrcholu zúžené, převislé, 18–25(–30) cm dlouhé a 10–12(–14) cm široké, šupiny jsou široké, na hřbetě rýhované, štítky jsou uprostřed ztlustlé, pupek je nazpět ohnutý; semena jsou 6–8 mm dlouhá, jejich křídla jsou 25–35 mm dlouhá.
Ohrožení a ochrana: Červený seznam IUCN (2013) řadí tuto borovici z hlediska ohrožení k druhům méně dotčeným (LC).
Využití: Dřevo borovice mexické je zdrojem řeziva používaného ve stavebnictví a tesařství, vyrábí se z něj nábytek, palety, bedny, ale i buničina. Pryskyřice se používá rovněž v tradiční medicíně.
Pinus ayacahuite
Pinus ayacahuite
Pinus ayacahuite
Pinus ayacahuite
Pinus ayacahuite
Fotografováno dne 21. 5. 2017 (Průhonice, Dendrologická zahrada VÚKOZ).