Syn.: Pinus sibirica Du Tour, Pinus cembra var. sibirica (Du Tour) G. Don.
Čeleď: Pinaceae Lindl. – borovicovité
Pinus cembra subsp. sibirica
Rozšíření: Sibiř, od Uralu a Kazachstánu po Dálný východ. Na jihu zasahuje do severního Mongolska a do severovýchodní Číny. V evropské části Ruska roste v oblastech severozápadně od Uralu až k řece Vyčegda (Republika Komi). Nejvýchodnější geograficky izolované výskyty se někdy odlišují jako samostatná varieta Pinus cembra var. hingganensis.
Ekologie: Roste od nížin až do 2300 m n. m. V horách jižní Sibiře roste na svazích (i v souvislých porostech) a tvoří horní hranici lesa. V rovinatých oblastech roste společně s dalšími jehličnany. Preferuje půdy v říčních aluviích, ale roste i na hlubokých půdách na svazích. U nás je vzácně vysazena v arboretech (Žampach, Kostelec nad Černými lesy, Sofronka). V současnosti se znovu objevuje ve výsadbách.
Pinus cembra subsp. sibirica
Popis: Strom až 35 m vysoký, s rovným kmenem a hustou korunou. V horní části koruny starých stromů mají větve kandelábrovitý charakter. Borka je v mládí hladká, později šupinatá. Jehlice tmavozelené po pěti ve svazečku, 6–12 cm dlouhé, hustě nahloučené, takže působí kompaktním dojmem. Šišky až 12 cm velké, nezralé nafialovělé, zralé hnědé, rozpadavé po opadnutí na zem, semena velká, neokřídlená. V přírodě se na jejich rozšiřování podílejí zvířata, především ořešník kropenatý a burunduk. Pomalu rostoucí, dlouhověká dřevina. Dožívá se 400–700 let.
Záměny: Pokud nemá semena, je v kultuře obtížně rozeznatelná od evropské limby (Pinus cembra subsp. cembra). Na rozdíl od tohoto poddruhu rychleji roste a dosahuje větší výšky (35 m). Pupeny jsou náhle zašpičatělé a lesklé. Má delší jehlice. Šišky jsou větší a nejlépe se oba poddruhy odliší podle tloušťky slupky jádra, která je u subsp. sibirica tenčí.
Pinus cembra subsp. sibiricaPinus cembra subsp. sibirica
Pinus cembra subsp. sibirica
Využití: V Rusku se její semena sbírají a prodávají jako kedrové oříšky. Pojídají se nebo používají se v cukrářství a také jako ochucovadlo alkoholického nápoje kedrovka. Lisuje se z nich také olej. Výrobky z kedrových oříšků lze sehnat i v ČR. Používá se i dřevo, například na výrobu tužek či nábytku. Na prkna z ní se dříve malovaly ikony, proto lze najít její výsadby v klášterech. Původní národy Sibiře tomuto stromu vždy přisuzovaly velkou sílu nebo jej považovaly za posvátný. Dnes jej uctívají stoupenci filozofie Vladimíra Megreho, autora knihy Zvonící cedry Ruska.
Poznámka: V ruštině se tento strom nazývá сосна кедровая (sasna kedrovaja), zkráceně jen кедр (kedr). Jenže slovo кедр znamená v ruštině cedr, a tak bývá nesprávně jméno tohoto stromu překládáno jako cedr sibiřský. Tento chybný překlad se objevil i v knize Zvonící cedry Ruska. Na prkna z této borovice se dříve malovaly ikony a ruští lingvisté se domnívají, že právě proto se začalo používat pro tuto borovici označení кедровая (tj. cedrová), protože původně se používala cedrová prkna dovážená z Palestiny.
Pinus cembra subsp. sibirica
Fotografováno v létě roku 2006 a 2007 (Rusko, Valdajská vrchovina, Solovecké ostrovy).