Syn.: Pinus mandschurica Rupr.
Čeleď: Pinaceae Lindl. – borovicovité
Systematické zařazení: Pinus L., podrod Strobus (D. Don) Lemmon, sekce Quinquefoliae Duhamel, podsekce Cembrae Loudon
Pinus koraiensis
Rozšíření: Pinus koraiensis zaujímá dosti rozsáhlý areál ve východní Asii, a to převážně na ruském Dálném východě, v navazující východní Číně a v Severní Koreji, odkud pokračuje již jen roztroušeně do Jižní Koreje; mimo kontinent roste v Japonsku na středním Honšú a jedna populace na severu ostrova Šikoku. Na severu dosahuje téměř 52. rovnoběžky na dolním Amuru, směrem na jih dosahuje téměř 35. rovnoběžky západně od Tokya a v Jižní Koreji a na Šikoku roste izolovaně okolo 34. rovnoběžky; západní limit je okolo 125. poledníku na jihu čínské provincie Jilin (výskyty na východě sousední provincie Liaoning jsou možná nepůvodní).
Ekologie: Druh se vyskytuje nejčastěji vtroušen ve smíšených druhově bohatých lesích od pobřežních hor Dálného východu přes nízká a střední pohoří východní Číny a Severní Koreje po horské lesy nejvyšších velehorských pásem Japonska. Na severu klesá jeho výskyt pod úrověň 300 m n. m. a horní hranice výskytu na ruském území je uváděna 1200 m, v Číně roste mezi 200 a 1800 m, a v Japonsku mezi 1300 a 2500 m. Všude roste jen na kyselých horninách a preferuje dobře drenážované svažité terény. Z jehličnatých dřevin roste na kontinentě místy s Abies holophylla, Abies nephrolepis, Picea jezoensis a Larix gmelinii var. olgensis, na Honšú s Abies homolepis, Picea jezoensis var. hondoensis, Picea alcoquiana, Pinus parviflora subsp. pentaphylla, Larix kaempferi, Tsuga diversifolia, Chamaecyparis pisifera a Thuja standishii.
Pinus koraiensis
Popis: Stromy dorůstající výšky 30 až 50 m, s přímým kmenem až okolo 1,5 m v průměru, koruna v dospělosti kuželovitá až válcovitá, s vodorovnými kosterními větvemi kromě většinou vzpřímených plodných větví na vrcholu koruny. Výhony hustě červenohnědě pýřité; koncové pupeny obvykle více než 10 mm dlouhé; neplodné větévky s relativně řídce rozmístěnými svazky jehlic. Jehlice rovné nebo ohnuté, ale pevné a křehké, po 5 ve svazku, 6–13(–15) cm dlouhé a 1–2 mm široké, svrchu tmavě zelené, na vnitřních stranách nápadně bělavé ojíněním, s řadami průduchů pouze na vnitřních stranách, na hranách hustě, ostře pilovité; pochvy jehlic opadavé. Šišky do stran odstávající na relativně silné, krátké stopce, nejčastěji v přeslenu i po více než čtyřech na silných plodných větvích, velmi pryskyřičnaté, relativně těžké, kuželovitě vejcovité, (8–)9–15(–18) cm dlouhé, 6–8 cm široké, po dozrání na podzim druhého roku snadno se odlamující, zralé světle ořechově hnědé, se semennými šupinami hygroskopicky neaktivními, proto šišky při vysychání neotevíravé (nanejvýš, zejména na špičce s rozeschlými šupinami). Apofýzy silné, ale křehké, klínovitě se zužující, nápadně odstávající od sousedních vnitřních apofýz, se špičkou šikmo vpřed směřující až nápadně zpět zahnutou; pupek na konci apofýzy (terminální), kosočtverečný až trojúhelníkovitý, špičatý. Semena nepravidelně trojúhelníkovitě obvejcovitá, 12–17 mm dlouhá, zcela bezkřídlá, se silným osemením.
Ohrožení a ochrana: Pinus koraiensis může být ohrožena jen lokálně kácením některých populací, celkově nepatří k ohroženým druhům.
Využití: Borovice korejská byla již začátkem 20. století na Dálném východě kácena pro své lehké, pryskyřičnaté dřevo a to bylo vyváženo do světa z Vladivostoku. Její dřevo je považováno za nejkvalitnější komerčně využívané borové dřevo ve východní Asii. Rovněž v Číně je mnohostranně využívána nejen na dřevo, ale i na pryskyřici a jako zdroj přírodních chemických látek. Má nejobjemnější semena ze všech asijských borovic, která jsou chutná a výživná, a tak jsou místními obyvateli často sklízena. Kromě lesnických výsadeb v domovině je také ve světě občas využívána, především jako okrasná dřevina. V České republice je pěstována od konce 19. století, ale jen vzácně, převážně v dendrologických sbírkách.
Poznámka: Pinus koraiensis patří do příbuzenstva borovice limby, ve kterém má nejrobustnější šišky a největší semena. Tak jako ostatní druhy této skupiny je adaptována na šíření semen hlodavci a semenožravým ptactvem, což je dnes považováno za evolučně pokročilou adaptaci. Nekříží se přirozeně s žádným druhem borovic a experimentálně byla zkřížena jen s nepodobnou západoamerickou Pinus lambertiana z podsekce Strobus.
Pinus koraiensisPinus koraiensis
Pinus koraiensis
Pinus koraiensis
Pinus koraiensis
Pinus koraiensis
Fotografováno od 29. 8. do 11. 9. 1997 (Japonsko, Honšú, prefektura Nagano, pohoří Hida).