Syn.: Pinus sinensis D. Don, Pinus argyi Lemée et Lév., Pinus crassicorticea Y. C. Zhong et K. X. Huang, Pinus massoniana var. hainanensis W. C. Cheng et L. K. Fu
Čeleď: Pinaceae Lindl. – borovicovité
Systematické zařazení: Pinus L., podrod Pinus, sekce Pinus, podsekce Pinus, série Massonianae E. Murray
Pinus massoniana
Rozšíření: Pinus massoniana je široce rozšířena v jížní Číně přibližně na jih od 34. rovnoběžky a na východ od 102. poledníku. Nejjižnější, izolovaný výskyt leží na západě ostrova Hainan (kde byla popsána jako samostatná varieta, avšak bez znakové podpory). V provinciích Guangxi, Guangdong a Hainan zasahuje do tropického pásma. Na západě jižní Číny téměř nezasahuje do provincie Yunnan, kde je ve srovnatelných stanovištních podmínkách nahrazena druhem Pinus yunnanensis. Výskyt Pinus massoniana na ostrově Taiwan nebyl nově potvrzen a pravděpodobně se vztahuje k velmi podobné, nedávno popsané, endemické Pinus fragilissima. Výskyt v severovýchodním Vietnamu není přirozeného původu, nýbrž jde o lesnické výsadby prováděné zde od počátku 20. století, které se místy zmlazují.
Ekologie: Druh má schopnost vytvářet rozsáhlé řídké lesní porosty v pahorkatinách a podél úpatí vyšších hor, obvykle na svazích na hlubší jílovité půdě i na skalnatém podloží kyselých i vápencových hornin. V členitějším terénu roste často spolu s listnatými dřevinami, například duby; z konifer se lokálně mísí s Cunninghamia lanceolata, Cryptomeria japonica, Pseudotsuga sinensis, Nothotsuga longibracteata, Keteleeria fortunei, Keteleeria davidiana, Pinus wangii subsp. kwangtungensis nebo Pinus hwangshanensis. Na některých lokalitách je často těžké rozlišit zbytky původních populací od starších výsadeb v areálu druhu, protože zmlazování je v obou případech hojné. Přirozený výškový rozsah populací Pinus massoniana je udáván od hladiny moře po 2000 m n. m.
Pinus massoniana
Popis: Stromy dosahující výšky 20 nebo 30 (údajně až 45) m, s řídkou korunou s křehkými a relativně tenkými větvemi i větévkami. Kmen až 1,5 m v průměru; borka na kmenech starších stromů silná, hluboce podélně rozpraskaná, v horní části kmene často červenohnědá. Výhony tenké, plodné tvořené jedním internodiem za rok (uninodální). Jehlice světle zelené, ohebné a měkké, přímé nebo polopřevislé, po 2 ve svazku (ojediněle na bujných výhonech po 3), nejčastěji 12–20 cm dlouhé a okolo 1 mm široké, na hranách jemně pilovité, pryskyřičné kanálky uvnitř jehlic umístěny pod pokožkou (marginální – diagnostický znak zjistitelný mikroskopem); pochvy jehlic zpočátku okolo 1 cm dlouhé. Šišky na větvi mírně dolů ohnuté, jednotlivé až v přeslenu po 5, pravidelné, vejcovité nebo vejcovitě kuželovité, nejčastěji 4–7 cm dlouhé, po dozrání snadno opadavé. Semenné šupiny tenké a relativně křehké; apofýzy ploché nebo lehce vystouplé; umbo ploché, vyduté, téměř bezhroté nebo s drobným hrotem zejména u špičky šišky. Semena 4–6 mm dlouhá, s křídlem nejčastěji 15–22 mm dlouhým.
Pinus massonianaPinus massoniana
Pinus massonianaPinus massoniana
Ohrožení a ochrana: Druh vytváří vitální masové populace v rozsáhlém areálu. Ty jsou však v dostupnějším terénu často devastovány plošným odlesňováním. Občas se vyskytuje houbová nákaza, která může lokálně zničit i rozsáhlé porosty. Celkově však ohrožení druhu není aktuální.
Využití: Pinus massoniana je jednou z nejvýznamnějších užitkových dřevin jižní Číny. Její využívaní je všestranné – také proto, že jde o rychle rostoucí strom. Z tohoto důvodu se používá k zalesňování již dříve odlesněné krajiny. Dřevo se používá pro stavby, nábytek nebo jako topivo; z kmenů se často získává pryskyřice nebo tanin. Větve se zužitkovávají obvykle jako topivo nebo pro substrát na ušlechtilé houby, jehličí je používáno jako stelivo. Jako okrasný strom nemá borovice Massonova význam, a proto se s ní mimo domovinu téměř nesetkáme. Pěstování tohoto subtropického druhu bylo u nás několikrát uváděno od roku 1863. Tento druh je však v kultuře často zaměňován za jiné dvoujehličné čínské borovice (zejména za Pinus tabuliformis nebo částečně sympatrickou Pinus hwangshanensis), takže je jeho introdukce do Čech nebo na Moravu sporná a sotva kdy byla úspěšná. Rozhodně v posledních 30 letech nebyl její výskyt u nás potvrzen.
Poznámka: Pinus massoniana byla i v domovině a okolí zaměňována s jinými druhy borovic. Kromě výše uvedené a teprve nedávno objevené záměny s Pinus fragilissima na Taiwanu, byla v posledních desetiletích některými autory spojována s borovicí popsanou původně jako Pinus henryi. Ta je s Pinus massoniana geograficky sympatrická, ale ekologicky a zejména morfologicky velmi odlišná. Tato borovice je však velmi blízká druhu Pinus tabuliformis, a proto je novodobě hodnocena jako její jižní poddruh (Pinus tabuliformis subsp. henryi), případně varieta.
Pinus massoniana
Pinus massoniana
Pinus massoniana
Fotografováno v srpnu 1998 (Čína, okres Tiandeng, jihozápadní Guangxi); 4. 9. 1998 (jižní úpatí pohoří Daming, střední Guangxi); červenec 1995 (okres Xingshan, západní Hubei).