Syn.: Pinus grozelieri Carrière, Pinus porphyrocarpa A. Murray bis, Pinus strobus subsp. monticola (Douglas ex D. Don) A. E. Murray, Pinus strobus var. monticola (Douglas ex D. Don) Nutt., Strobus monticola (Douglas ex D. Don) Rydb.
Česká jména: borovice pohorská (Klika 1953, Mareček 1999)
Čeleď: Pinaceae Lindl. – borovicovité
Pinus monticola
Rozšíření: Roste v Severní Americe podél pacifického pobřeží od Britské Kolumbie po Kalifornii, na západ zasahuje až do Montany; provází území se spíše oceanickým klimatem, ve vnitrozemí především návětrné svahy. Do Evropy tento druh přivezl cornwallský botanik William Lobb v roce 1851.
Ekologie: Provází především horské lesy; do nižších poloh sestupuje jen na stanovištích ovlivňovaných častými mlhami. Lokality se nacházejí od hladiny moře až do nadmořské výšky kolem 3000 m.
Pinus monticola
Popis: Jednodomý statný strom dorůstající výšky až 50(–70) m, s přímým kmenem a v mládí úzkou, kuželovitou, později se rozšiřující korunou; borka je šedá, se zřetelnou deskovitou odlučností, desky často šupinaté; větve jsou téměř přeslenité. Jehlice jsou ve svazečcích po 5, (3–)5–10 cm dlouhé a 0,7–1 mm široké, modrozelené, na vrcholu špičaté. Samčí šištice jsou elipsoidní, 1–1,5 cm dlouhé, žluté. Samičí šištice se tvoří po několika, dozrávají ve druhém roce, spontánně uvolňují semena a záhy opadávají, jsou stopkaté, symetrické, válcovité, (10–)15–25 cm dlouhé, žlutavé až hnědavé, bez šedých nebo nachových odstínů, šupiny jsou tenké, pupek je koncový, stlačený; vlastní semeno je 5–7 mm dlouhé a má 2–2,5 cm dlouhé křídlo.
Záměny: Ostatní pětijehlicové borovice na západě Severní Ameriky (Pinus albicaulis a Pinus flexuosa) mají bezkřídlá semena; P. albicaulis se navíc liší víceméně přisedlými, krátkými, vejcovitými šiškami.
Pinus monticola
Pinus monticola
Pinus monticola
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 11. a 12. 7. 2007 (Kanada, Britská Kolumbie, Vancouver Island: Strathcona Provincial Park, Phillips Ridge a Forbidden Plateau).