Syn.: Pinus montana Mill., Pinus mughus Scop., Pinus mugo subsp. mughus (Scop.) Domin, Pinus pumilio Haenke, Pinus montana subsp. pumilio (Haenke) A. et Gr., Pinus montana subsp. prostrata Tubeuf ex Hess
Česká jména: borovice kleč, kosodřevina (Kubát 2002)
Čeleď: Pinaceae Lindl. – borovicovité
Pinus mugo
Rozšíření: Evropský horský druh – Alpy, Apeniny, hory Balkánu, Karpaty, u nás je původní jen v Krkonoších, Jizerských horách a na Šumavě, byl však vysazován i jinde.
Ekologie: Roste na horských holích nad hranicí lesa, v nižších polohách na skalách, sutích, výjimečně i na rašeliništích.
Pinus mugo
Popis: Keř dorůstající výšky až okolo 250 cm, s kmeny zakřivenými, položenými a na konci vystoupavými. Dřevo je velmi tuhé, tvrdé, těžké, borka šedohnědá, šupinovitá. Pupeny jsou protáhle vejcovité, až 6 mm dlouhé; jehlice vyrůstají po 2, jsou lehce srpovitě zakřivené, 3–4 mm dlouhé a až 1,8 mm široké, zelené, neojíněné. Šišky jsou symetrické, přisedlé nebo kratičce stopkaté, vejcovité, 2–6 cm dlouhé, na bázi zaokrouhlené, vzpřímené, později odstálé. Druh je poměrně variabilní, rozdíly jsou v délce jehlic a tvaru šišek.
Ohrožení a ochrana: Zákonem chráněný druh ve Francii, Polsku a Srbsku.
Využití: Jako okrasná dřevina bývá vysazována v parcích a zahradách, v minulosti se ze dřeva této borovice získával terpentýn.
Pinus mugoPinus mugo
Pinus mugo
Pinus mugo
Fotografováno ve dnech 3. 8. 2003 (Česko, Šumava, Modravské slatě) a 14. 6. 2004 (Slovensko, Malá Fatra).