Čeleď: Pinaceae Lindl. – borovicovité
Systematické zařazení: Pinus L., podrod Strobus (D. Don) Lemmon, sekce Parrya Mayr, podsekce Cembroides Engelmann
Pinus pinceana
Rozšíření: Pinus pinceana je druh s nevelkým nesouvislým areálem ve středním Mexiku podél Sierra Madre Oriental, převážně na její vnitrozemské západní straně, celkově mezi 20. a 27. rovnoběžkou. Hlavní výskyty na jihu areálu leží ve státech Hidalgo a Querétaro a na severu v jižní části státu Coahuila a v sousedním severním okraji státu Zacatecas. Nevelká izolovaná mezilehlá oblast výskytu se nachází uprostřed San Luis Potosí.
Ekologie: Druh vytváří řídké populace na suchých skalnatých kopcích, horských svazích a srázech roklí v celkovém výškovém rozsahu 1400–2300 m n. m., v oblastech s průměrnými ročními srážkami jen 300–400 mm, soustředěnými do letních měsíců. Jedinou lokálně doprovázející borovicí je Pinus cembroides, dále pak Juniperus flaccida, suchomilné tuholisté nebo opadavé keře, druhy rodu Yucca a různé sukulenty.
Pinus pinceana
Popis: Velmi nízké stromy dorůstající nanejvýš mírně přes 10 m, ale často jen okolo 5 m vysoké, s krátkým, často pokrouceným nebo rozvětveným kmenem nebo někdy jen keřovitě rostoucí; koruna zakulacená, někdy širší než výška stromu a zejména ve vyšším věku nepravidelná. Konce větví nápadně převislé, s velmi tenkými větévkami; výhony ohebné, hladké, šedavé, s řídce rozmístěnými svazky jehlic. Jehlice přímé, štíhlé, ale dosti tuhé, po 3(–4) ve svazku, 5–12(–14) cm dlouhé a okolo 1 mm široké, na hranách celokrajné, špičaté, s řadami průduchů nepravidelně na všech třech stranách, šedozelené. Šišky visící jednotlivě nebo někdy v párech na 1–3 cm dlouhé, tenké stopce, pravidelné, podlouhlé, i otevřené delší než široké, se zřetelně vyvinutým vřetenem, zavřené podlouhle vejcovité, 5–10 cm dlouhé a otevřené až 7 cm široké. Semenné šupiny relativně krátké, v obrysu víceméně deltovité, vpředu pod apofýzou silné a pevné; apofýzy v obrysu nepravidelně kosočtverečné, mírně vystouplé až nízce jehlancovité, až okolo 25 mm široké, s příčným kýlem, lesklé, často se soustřednými kruhovitými rýhami vlivem nestejnoměrného růstu šišky, zralé načervenale nebo okrově hnědé; pupek na vrcholu apofýzy (dorsální), nevýrazně ohraničený, promáčklý, obvykle do 5 mm široký, s drobným hrotem na přední straně pupku, přikloněným zpět. Semena bez křídelní čepele, eliptická nebo obvejcovitá 11–14 mm dlouhá, s osemením okolo 1 mm silným.
Pinus pinceana
Pinus pinceana
Ohrožení a ochrana: Pinus pinceana je v mezinárodních soupisech nebo monografiích hodnocena jako druh zranitelný nebo dokonce ohrožený, podle IUCN je zařazen v kategonii potenciálně ohrožených (NT). Obvykle roste na pustých lokalitách nevyužívaných člověkem, které však mohou být ohroženy požáry ve vrcholícím období sucha.
Využití: Druh není využíván vzhledem nízké dostupnosti lokalit a řídkosti porostů. Jako materiál pro dřevní hmotu, kromě topiva, je nevhodný vzhledem k malým dimenzím často pokroucených kmenů. Jedlá semena jsou srovnatelná s oblíbenou Pinus cembroides, ale plodnost borovice Pinceovy je výrazně menší. Druh má však nedoceněný potenciál suchomilné okrasné dřeviny zajímavé nezvyklým habitem převislých větví s jemným olistěním. Dosud však není ve světě tímto způsobem využívána, nanejvýš jako botanická rarita v několika botanických zahradách se subtropickým klimatem.
Poznámka: Pinus pinceana je spolu s morfologicky výjimečnou Pinus maximartinezii systematicky přiřazována ke komplexu Pinus cembroides, a společně tak tvoří podsekci Cembroides. Oba zmíněné druhy však mají unikátní, vzájemně odlišnou morfologii šišek a výrazně se liší od všech navzájem velmi podobných zástupců tohoto komplexu. Kromě jiných znaků se nápadně odlišují podlouhlými šiškami s dobře vyvinutým vřetenem (podélnou osou).
Pinus pinceana
Pinus pinceana
Pinus pinceana
Fotografováno ve dnech 21. 2. 1999 (Mexiko, Hidalgo, kaňon Barranca de Tolantongo (1600–1800 m) nedaleko města Ixmiquilpan) a 18. 2. 2007 (Mexiko, Coahuila, okolí Fraile Pass (2100 m), 55 km jihozápadně od města Saltillo).