Syn.: Pinus montana Noll.
Čeleď: Pinaceae Lindl. – borovicovité
Pinus pungens
Rozšíření: Východní část USA – New Jersey, Georgia, Tennessee, Blue Ridge Mountains, Appalačské pohoří od centrální Pennsylvánie po severní Georgii. Izolované lokality také v Piedmontu. Hlavní vertikální rozmezí leží mezi 305–1220 m n. m., extrémně v Delaware 46 m n. m., 1762 m n. m. v Great Smoky Mountains. V Evropě poprvé od roku 1806, na území ČR 1842 na Sofronce.
Pinus pungens
Ekologie: Světlomilná pionýrská dřevina. Vyskytuje se převážně na jižních a jihozápadních svazích hor, na pahorcích, náhorních rovinách a ve skalních štěrbinách. Roční srážky se v těchto oblastech pohybují v rozmezí 760–2030 mm. Roste na suchých mělkých kamenitých kyselých a silně propustných chudých půdách. Na vlhčích stanovištích pouze jako příměs s ostatními druhy. Doprovodné stromovité dřeviny tvoří převážně Pinus rigida, P. echinata, Quercus prinus, Q. coccinea, Castanea dentata, Acer rubrum, Nyssa sylvatica, Oxydendrum arboreum, Robinia pseudacacia, v některých společenstech také Tsuga canadensis, Carya sp., atd. Z keřů jsou to převážně zástupci čeledi Ericaceae.
Pinus pungens
Popis: Menší strom, často s nerovným pokřiveným kmenem a široce rozvětvenou plochou korunou, dorůstající 10–12(–30) m výšky a kolem 0,6–0,7 m v průměru kmene. Borka dosti silná, rozbrázděná ve větší pláty, hnědá, v puklinách načervenalá, na mladších kmenech a větvích lístkovitě odlupčivá. Letorosty lysé, zpočátku nazelenalé, později leskle červenavě hnědé. Pupeny válcovité, kaštanově hnědé, tupé, do 2 cm dlouhé, silně zasmolené. Jehlice vyrůstají po 2 (vzácně po 3) ve svazečku, 30–80 x 2 mm velké, tmavozelené, tuhé, silné, ostře zašpičatělé, na okrajích pilovité, podél osy skroucené; vytrvávají asi 3 roky. Samčí šištice žluté, uspořádané do řídkého klasu, samičí dlouze stopkaté, ve skupinách, načervenalé. Šišky zřídka jednotlivé, většinou v přeslenu po 2–5 na krátkých stopkách, převislé, pravidelné nebo slabě jednostranně vypouklé, široce vejčité 5–10 cm dlouhé, 5–6 cm široké (zavřené), světle kaštanově hnědé nebo našedlé. Semenné šupiny jehlancovitě zdvižené s výrazným příčným kýlem, protažené v kuželovitý pupek zakončený drápovitým ostnem. Semena červenohnědá s dlouhým křídlem. Kvete v březnu až dubnu, oplodnění probíhá 13 měsíců po opylení (jako u většiny borovic), šišky dozrávají na podzim. Dožívá se asi 250 let.
Pinus pungensPinus pungens
Pinus pungensPinus pungens
Poznámka: Pinus pungens vytváří šišky jak serotinní (otevírající se pouze působením vysokých teplot způsobených požárem), tak šišky neserotinní, které se otevírající záhy po dozrání. Ohňové šišky zůstávají na stromech uzavřené 5–25 let a jejich semena si udrží klíčivost až 9 let. Velikost šišek i serotinnost klesá s rostoucí nadmořskou výškou; celkově asi 40 % 2letých šišek se rozevírá bez působení požáru.
V přírodě se vytvářejí kříženci s Pinus echinata a Pinus rigida.
Využití: Dřevo je podřadné kvality, používá se převážně k výrobě vlákniny a na palivo. Druh je hojně využíván jako protierozní a pionýrská dřevina.
V našich podmínkách je pěstována jako zajímavá sbírková dřevina botanických zahrad a arboret.
Pinus pungens
Fotografováno dne 16. 9. 2006 (Dendrologická zahrada Průhonice).