Syn.: Pinus fraseri Lodd., Pinus taeda var. rigida (Mill.) Aiton
Česká jména: borovice tuhá (Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: borovica tuhá (Dostál 1950)
Čeleď: Pinaceae Lindl. – borovicovité
Pinus rigida

Pinus rigida

Rozšíření: Původní areál borovice tuhé představuje severovýchodní část USA, okrajový výskyt je zaznamenán v jihovýchodní části Kanady. V roce 1750 byla introdukována do Evropy, v roce 1844 do Čech.
Ekologie: V severní části svého areálu roste nejčastěji v pobřežních oblastech a v říčních údolích. Naopak v hornatých oblastech jižní části areálu se objevuje zejména na sušších a teplejších stanovištích, na plošinách s mělkou půdou, na hřebenech a příkrých svazích. Nejčastěji se vyskytuje s dřevinami jako je borovice vejmutovka (Pinus strobus), tsuga kanadská (Tsuga canadensis), cypřišek zeravovitý (Chamaecyparis thyoides), dub červený (Quercus rubra), javor červený (Acer rubrum) aj. Osidluje chudší, méně úrodné, kyselé, písčité až štěrkovité půdy. Není náročná na vlhkost stanoviště, roste dokonce i na zamokřených až bažinatých místech. Je světlomilná, velmi špatně snáší zastínění. Přírodní porosty jsou často poškozovány požáry, které hrají velmi důležitou úlohu při obnově přirozených porostů. Borovice tuhá má vynikající, zejména kmenovou, částečně i pařezovou, výmladnost. Dovede skvěle regenerovat ze spících pupenů, a to i tehdy, je-li poškozena téměř celá nadzemní část kmene.
Popis: Strom středních rozměrů, dorůstající výšky kolem 10–15 m (v původním areálu i 30 m), s nepravidelnou a široce vejcovitou korunou a silnou borkou. Ta je nejprve tmavá a velmi šupinatá, později až 5 cm silná, hluboce brázditá. Tuhé jehlice rostou ve svazečcích po třech a bývají široce rozložené a ostře zašpičatělé. Výmladky s hustými jehlicemi, nebo alespoň svazečky jehlic se často objevují na kmenech a silnějších větvích. Pyl se tvoří v dubnu a v květnu. Samičí šištice jsou zelené, někdy i načervenalé, samčí šištice pak žlutavé. Světle hnědé, lesklé šišky dozrávají na konci léta druhého roku. Rostou po dvou až pěti v přeslenech a vytrvávají dlouho na větvích. Dožívá se 200 let.
Využití: Pro charakteristické obrosty kmene a silnějších větví se pěstuje jako dekorativní a zajímavá dřevina, a to zejména v parcích a arboretech. Její dřevo, které obsahuje velké množství pryskyřice, díky které dobře odolává hnilobám, se v minulosti využívalo ke stavbě dřevěných lodí.
Pinus rigidaPinus rigida
Pinus rigida
Fotografováno v březnu 2011 (Česko, zámecký park Vizovice).