Čeleď: Pinaceae Lindl. – borovicovité
Systematické zařazení: Pinus L., podrod Strobus (D. Don) Lemmon, sekce Gerardia E. Murray, podsekce Squamatae Businský (monotypická)
Pinus squamata
Rozšíření: Druh byl popsán v roce 1992 z lokality nad okresním městem Qiaojia (Xinhua) v severovýchodní části čínské provincie Jün-nan nedaleko hranic provincie S‘-čchuan. Typová lokalita zůstala dosud jediným známým místem výskytu druhu, kde roste méně než 40 jedinců. S přihlédnutím k taxonomické izolovanosti druhu a extrémně limitované populaci reprezentuje Pinus squamata podle současných znalostí jednoznačně nejvzácnější borovici světa.
Ekologie: Pinus squamata roste okolo jediného strmého kopce tvořícího vyvýšeninu na úzkém štíhlém horském hřebenu vysoko nad údolím řeky Yang Tze. Stromy zde rostou ve střední části západních svahů (asi dvě třetiny populace) spolu s Pinus yunnanensis, P. armandii a listnatými dřevinami a dále v horní části velmi strmých východních svahů bez stromové vegetace, celkově mezi 2200 a 2350 m n. m. na kamenito-jílovitém podkladu (podložím je nevápencová hornina břidličného typu). Oba svahy jsou velmi narušeny odlesněním a dlouhodobým kácením zbývajících mladých dřevin domorodci z okolních osad. Přímo pod hlavní skupinou stromů Pinus squamata na západním svahu jsou políčka s místními plodinami patřící k nedaleké samotě. Všechny stromy na tomto svahu mají osekané spodní větve používané na topení spolu s jinými dřevinami. Starší stromy nejsou známy a údajně byly vykáceny před objevem druhu pro rovné kmeny na stavební dřevo. Nejstarší strom měl v roce 1998 výšku 19 m, obvod kmene (v 1,3 m) 100 cm a větve ponechány pouze v horní části koruny; většina stromů je dnes ve věku okolo 70 let nebo mladších. Výskyt mladých semenáčů nebyl zaznamenán, přestože stromy plodí téměř každoročně.
Pinus squamata
Popis: Štíhlý, řídký, rychle rostoucí strom jehlancovitého vzrůstu, ve středním věku dosahující mezi 15 a 20 metry (staré stromy nejsou známy); kmen štíhlý, přímý, s nápadně hladkou, světle šedozelenou borkou odloupavou v tenkých nepravidelných plátech připomínajících borku platanu (od tohoto znaku je odvozeno jméno druhu). Výhony tenké, zpočátku hustě pýřité, s primárními šupinami dokonale sbíhavými. Jehlice sytě zelené, ohebné, od druhého roku převislé, po 4–5 ve svazku, (9–)11–23 cm dlouhé a méně než 1 mm široké, s nevýraznými řadami průduchů na všech třech stranách a s pilovitými hranami; pochvy jehlic brzo opadavé. Šišky na stopce až okolo 2 cm dlouhé, podlouhle vejcovité, 7–13 cm dlouhé, převislé, otevírající se ve třetím roce, se šupinami velmi pevnými. Apofýzy zralých šišek černohnědé, nápadně matné a svraskalé, s nepravidelně zvlněným okrajem a nápadným obvodovým valem, pupek ve střední části apofýzy (dorsální), bradavkovitý nebo s krátkým ostnem. Semena 6–7 mm dlouhá, s plně vyvinutým, funkčním (15–28 mm dlouhým), oddělitelným křídlem.
Pinus squamata
Ohrožení a ochrana: Extrémně ohrožený druh známý z jediné, početně i plošně velmi omezené populace. Ohrožení je zesíleno dlouhodobou devastací okolních porostů dřevin i přímým osekáváním větví stromů, dříve před objevem druhu pro vědu také přímým výběrovým kácením. Hlavní stanoviště druhu se nachází na horním okraji extenzivně zemědělsky využívané kotliny s řídkým vesnickým osídlením. Již v prvních letech po objevu druhu byly provedeny údajně úspěšné pokusy se sběrem semen a pěstováním mladého materiálu ve střední části provincie Jün-nan.
Využití: Existence druhu je známa teprve od roku 1991. Kromě údajného experimentálního pěstování nebyl druh zaveden do kultury. Mohl by být využit v teplejších oblastech s bohatými srážkami jako rychle rostoucí dřevina tvořící rovné kmeny a řídké dřevo, případně jako strom s úzkou korunou do alejí.
Pinus squamataPinus squamata
Pinus squamataPinus squamata
Pinus squamata
Fotografováno ve dnech 7.–9. 8. 1998 (Čína, Jün-nan, typová lokalita nad městem Qiaojia).