Syn.: Pinus bhutanica Grierson et al.
Čeleď: Pinaceae Spreng. ex F. Rudolphi – borovicovité
Systematické zařazení: Pinus L., podrod Strobus (D. Don) Lemmon, sekce Quinquefoliae Duhamel, podsekce Strobus Loudon, série Chylae P. Landry, podsérie Chylae (P. Landry) Businský
Rozšíření: Pinus wallichiana subsp. bhutanica je rozšířena ve východní části areálu druhu, tj. ve východním Himálaji a navazujících vysokých horských pásmech jihovýchodní části vnitřního Tibetu (čínská autonomní oblast Xizang), severního cípu Barmy a severozápadního Yunnanu. Na západním okraji rozšíření v království Bhútán se tento poddruh mísí s nominátním poddruhem. Také odtud dále na východ, v indickém státu Arunachal Pradesh, se vyskytují velmi variabilní populace morfologicky přechodné mezi oběma poddruhy. Výskyt taxonu není dosud přesně zmapován, protože se z větší části nachází v pohraničních nepřístupných oblastech s nedořešenými státními nároky a zároveň v obtížně průchodném terénu; ve východní části areálu je však jeho výskyt jen ostrůvkovitý.
Ekologie: Poddruh se vyskytuje na svazích horských údolí východohimálajské horské soustavy. V některých lokalitách jde o údolí s převýšením mezi dnem a nejbližžšími vrcholy mezi 1000 a 2000 m, ale v jihovýchodním Xizangu s odpovídajícím převýšením až 5000 m. Svahy s porosty této borovice mohou být mírné a neskalnaté až extrémně strmé se skalními žebry, kde tato dřevina stále dokáže dobře prosperovat. Na západním konci areálu roste v nižších polohách spolu s Pinus roxburghii a listnatými dřevinami, ve střední a východní části roste často spolu s Pinus armandii a Tsuga dumosa, v okolí přítoku Brahmaputry zvaného Yigong Zangbo také s Pinus densata subsp. tibetica a Cupressus torulosa. Doposud známý výškový rozsah rozšíření Pinus wallichiana subsp. bhutanica je mezi 1200 a 3000 m, s převahou mezi 1600 a 2800 m.
Popis: Mohutné stromy dorůstající výšky přes 30 metrů s přímým kmenem až přes 1,5 m v průměru, v dospělosti s vejcovitou až válcovitě kuželovitou korunou. Výhony tenké, řídce až hustě pýřité (olysalé až lysé u některých jedinců v přechodných populacích k subsp. wallichiana). Jehlice tenké, ohebné, převislé až nápadně visící, po 5 ve svazku, (12–)15–25(–32) cm, u mladých jedinců až 40 cm dlouhé, svrchu šedavě zelené, na vnitřních stranách bělavě ojíněné podél řad průduchů, na hranách pilovité; pochvy jehlic brzo opadavé. Šišky převislé na dosti štíhlé, až 6 cm dlouhé stopce, jednotlivě nebo v přeslenu po 2–4, víceméně válcovité, (11–)15–25 cm dlouhé, otevřené až okolo 9 cm široké. Semenné šupiny tenké, až okolo 2,5 cm široké; apofýzy alespoň mírně vypouklé, s koncovým pupkem často vyčnívajícím ze zaokrouhleného předního okraje apofýzy. Semena 6,5–9 mm dlouhá, s přirostlým, nejčastěji 15–25 mm dlouhým a 7–11 mm širokým, funkčním křídlem.
Ohrožení a ochrana: Vzhledem k všeobecné nedostupnosti lokalit a stanovišť s výskytem Pinus wallichiana subsp. bhutanica není tento taxon ohrožen kromě lokálního kácení v některých populacích na západě areálu. V Červeném seznamu IUCN je taxon uveden v kategorii Least Concern (LC).
Využití: V dostupnějším terénu v západní části výskytu tohoto taxonu je tato borovice místy využívána na dřevní hmotu pro stavební účely nebo jako topivo. Ve střední a východní části areálu je její využívání limitováno problematickou dostupností jejich porostů. Tato borovice by byla velmi atraktivním stromem do zahrad a parků v mírnějších klimatických podmínkách. Dosud je však v kultuře jen zřídka. V České republice byla nedávno objevena skupina mladých jedinců této borovice původem z Yunnanu v Zoologické a botanické zahradě města Plzně.
Poznámka: Pinus wallichiana subsp. bhutanica byla původně popsána z východního Bhútánu jako samostatný druh v roce 1980 a dosud je takto v západní (zejména britské) literatuře uváděna. Rovněž příslušný díl Flora of China (1999) převzal nekritické pojetí dvou druhů Pinus wallichiana a Pinus bhutanica, přestože jejich morfologická i geografická delimitace je uvedena nejasně. Naopak Atlas of the Gymnosperms of China (2004) taxon Pinus bhutanica vůbec nezmiňuje. Při původním popisu Pinus bhutanica chybělo kritické srovnání s populacemi dále na východ. To bylo provedeno autorem tohoto příspěvku v letech 1992 až 2004, jak v západní části jeho rozšíření (na západě státu Arunachal Pradesh v sousedství oblasti typové lokality), kde se setkáváme s variabilními populacemi, tak v centrální části jeho areálu v jižním Xizangu, kde se nachází morfologicky uniformní populace. Vzhledem k charakteru variability a absenci rozlišovacích znaků v generativních orgánech mezi oběma poddruhy Pinus wallichiana je uznávání samostatného druhu Pinus bhutanica neopodstatněné.
Fotografováno v červenci 1992 a červenci 1996 (Čína, východní vnitřní Tibet, podél řek Lang Ho a Yigong Zangbo na Tibet – Sichuan Highway mezi Dongjug and Tangmai, 2100–2500 m n. m.) a v červnu 2004 (Indie, západní Arunachal Pradesh, údolní systémy okolo měst Dirang a Rupa, 1500–2100 m n. m., okres West Kameng).