Syn.: Pinus sinensis D. Don var. yunnanensis (Franch.) Shaw, Pinus tabuliformis Carrière var. yunnanensis (Franch.) Dallim. et A. B. Jacks., Pinus insularis Endl. var. yunnanensis (Franch.) Silba, Pinus kesiya Royle ex Gordon subsp. yunnanensis (Franch.) Businský
Čeleď: Pinaceae Lindl. – borovicovité
Systematické zařazení: Pinus L., podrod Pinus, sekce Pinus, podsekce Insulares E. Murray
Pinus yunnanensis
Rozšíření: Pinus yunnanensis zaujímá relativně nevelký areál v jihozápadní Číně, převážně v téměř celé provincii Yunnan (kromě jihozápadního cípu kde je nahrazena příbuznou Pinus kesiya) a v jihozápadním Sichuanu; z východního Yunnanu také zasahuje do západního Guizhou a západního Guangxi.
Ekologie: Druh vytváří obvykle čisté lesní porosty na sušších horských svazích, odkud sestupuje na plochá dna údolí. Vyskytuje se ve výškách mezi 400 a 3000 m n. m. Ve vysokých pohořích (dosahujících přes 5000 m n. m.) na okraji tibetského plata v severní části areálu vytváří spodní lesní zónu, kde se občas stýká s Platycladus orientalis nebo Cupressus duclouxiana. Na některých lokalitách se mísí také s Keteleeria evelyniana nebo Pinus armandii a v severozápadní části areálu okolo horní hranice výskytu místy vytváří hybridní populace s Pinus densata.
Pinus yunnanensis
Popis: Vysoké stromy dorůstající výšky okolo 30 m, s přímým, relativně štíhlým kmenem až přes 1 m v průměru, se silnou hrubě rozbrázděnou borkou; koruna v dospělosti řidší, zaoblená. Větve s brzo se odlupující vnější korovou vrstvou; výhony jednočlánkové, relativně silné, často načervenale hnědé. Jehlice polotuhé až ohebné, přehnuté nebo svěšené, po 3 ve svazku, 14–30 cm dlouhé a převážně 1,1–1,6 mm široké, na hranách pilovité, vytrvávající obvykle jen dva roky; pochvy jehlic zpočátku okolo 2 cm dlouhé, vytrvalé. Šišky šikmo dolů ohnuté, na krátké, silné stopce, jednotlivě až v přeslenu po 4, vejcovitě kuželovité, 6–11 cm dlouhé, po dozrání otvíravé, se silným vřetenem, vytrvávající více let na větvích. Semenné šupiny pevné; apofýzy lesklé, až okolo 20 cm široké, na exponované straně šišek obvykle zaobleně zduřelé, s nevýrazným příčným kýlem; pupek na vrcholu apofýzy (dorsální), s drobným hrotem. Semena 4–6 mm dlouhá, s oddělitelným, 12–20 mm dlouhým křídlem.
Pinus yunnanensis
Pinus yunnanensisPinus yunnanensis
Ohrožení a ochrana: I když druh vytváří obvykle masové populace, jsou jeho porosty v celém areálu silně omezovány kácením a osekáváním spodních větví, takže výskyt starších stromů s neporušeným habitem je jen ojedinělý. Přesto jsou torza mnoha populací dostatečně vitální a úspěšně zmlazují.
Využití: Druh je v domovině intenzivně využíván na dřevní hmotu kmenů, která je používána na stavby, železniční pražce, prkna, nábytek a jako zdroj celulózy. Z kmenů se lokálně těží pryskyřice jejich nasekáváním; kořeny se využívají ke kultivaci ušlechtilých hub; borka je zdrojem taninu. Tato borovice není ve světě pěstována vyjma ojedinělých případů v arboretech nebo botanických zahradách. Je teplomilným druhem, který by stěží prosperoval v podmínkách střední Evropy. V České republice nebyl nikde zjištěn a případné údaje o jeho pěstování se vztahují k jiným druhům.
Poznámka: K tomuto druhu je obvykle přiřazována zakrslá keřovitá varieta pygmaea. Podrobným srovnávacím studiem autora tohoto příspěvku však byl tento taxon vyhodnocen jako Pinus densata Mast. var. pygmaea J. R. Xue v souladu s jeho původním pojetím. Hybridní populace mezi Pinus yunnanensis a Pinus densata subsp. densata byly nedávno popsány pod jménem Pinus ×naxiorum Businský podle tibetského etnika Naxi žijícího v severozápadním Yunnanu.
Pinus yunnanensis
Pinus yunnanensis
Pinus yunnanensis
Fotografováno ve dnech 11. 7. 1990 (Čína, Soutěska tygřího skoku mezi pohořími Yulong Shan a Haba Shan v severozápadním Yunnanu), v květnu 1995 (krasové hory v okolí města Malipo v jižním Yunnanu nedaleko hranic Vietnamu ), v srpnu 1998 (hory nad městem Xiaojia (Xinhua) v severovýchodním Yunnanu) a 7. 7. 2001 (údolí Taka v povodí řeky Yalong, okres Jiulong, jihozápadní Sichuan).