Syn.: Chavica officinarum Miq., Piper chaba Hunter, Piper officinarum (Miq.) C. DC.
Česká jména: pepřovník lékařský (Valíček 1989)
Čeleď: Piperaceae Giseke pepřovníkovité
Piper retrofractum
Rozšíření: Vzhledem k tomu, že se již od starověku pěstuje v celé jihovýchodní Asii, je původ tohoto druhu nejasný. Pochází patrně z jihočínské provincie Jün-nan, snad i z Indočíny. Nyní se vyskytuje ve větší míře i v Indii, Indonésii, Malajsii, na Filipínách, v Thajsku, Kambodži a ve Vietnamu.
Ekologie: Pro svůj růst potřebuje tato liána polostín a vhodnou oporu. Původně byla patrně součástí tropických lesů, kde využívala okolní stromy a keře a při cestě za světlem tvořila mnohametrové stonky. Při průmyslovém pěstování má habitus spíše keřovitý, protože je uměle krácena, aby se více větvila a plody se lépe sklízely.
Popis: Liána až 12 m dlouhá, se stonkem v mládí zeleným, později hnědnoucím a řapíkatými střídavými listy, které jsou úzce eliptické až obvejčité, 8,5–16 cm dlouhé a 3,2–7,5 cm široké, na bázi mělce srdčité až uťaté, mírně asymetrické, celokrajné, na vrcholu zašpičatělé, kožovité, hustě žláznaté, se zpeřenou žilnatinou, na každé s 9–11 postranními žilkami. Vřeteno samčího květenství je dlouhé zhruba 5–6,5 cm a 2,5–4,5 mm široké, vlastní květy jsou drobné a nahé; samičí květenství jsou kratší a silnější, o rozměrech 3–4 cm × 7 mm. Plodem je téměř kulovitá bobule, o průměru do 2,5 mm.
Využití: Jedná se o rostlinu používanou odedávna v lidové medicíně při léčbě chorob dýchacích cest, která má prokazatelně antibakteriální účinky. V západní medicíně se ale k tomuto účelu nepoužívá, protože existují snadněji dostupné rostliny obsahující látky s podobným účinkem. Zlepšuje také trávení, desinfikuje střevní trakt a potlačuje nadýmání.
Vědecké studie dokazují i antiparazitární účinky, konkrétně proti leishmanióze.
Pepřovník lékařský, podobně jako jiné druhy pepře a chilli papriky, obsahuje také látky, které se váží na příslušné nervové receptory, a tak tlumí vnímání bolesti. V Asii je proto součástí přípravků (mastí) užívaných při revmatismu či při potížích způsobených hemoroidy. Nutno ale podotknout, že při samotné aplikaci na sliznici či kůži taková mast zprvu nepříjemně pálí.
V současnosti je rostlina vnímána spíše jako zajímavé koření, nicméně jeho dostupnost mimo Asii je velmi obtížná.
Poznámka: Ve středověku se i tento druh pepře, spolu s daleko běžnějším pepřovníkem černým (Piper nigrum) a pepřovníkem dlouhým (Piper longum) dostával poměrně běžně do Evropy jako potravina. Už v 10. století od benátských kupců nakupovali pepř obchodníci v německých zemích a Bavorsku a odkud pak putoval po souši i do Čech. K největšímu rozmachu tohoto obchodu došlo za panování Karla IV., kdy čeští kupci mohli nakupovat bez cla v Norimberku, Frankfurtu nad Mohanem a Augsburku. V 16. století ale vytlačily toto asijské koření daleko dostupnější a levnější papriky z Ameriky a stalo se na několik století v Evropě téměř neznámým.
Piper retrofractum
Piper retrofractum
Piper retrofractum
Piper retrofractum
Fotografováno v lednu 2013 (Thajsko, Pattaya, Asian Spicy Garden).