Syn.: Urtica argentea G. Forst.
Čeleď: Urticaceae Juss. – kopřivovité
Pipturus argenteus
Rozšíření: Dosti velký areál leží v pobřežních oblastech Indického a Tichého oceánu. Vyskytuje se na Srí Lance, v jihovýchodní Asii v Thajsku, Malajsii, v Indonésii, na Filipínách, zasahuje až do jižní Číny, dále na Nové Guinei a v severní Austrálii. Velmi rozšířen je i v Oceánii, kde zasahuje až na Markézy. Na Seychelách je dosti vzácný, roste zde na ostrově Praslin a dále na nízkých ostrovech vnější skupiny – je zde považován za druh nejspíše původní.
Ekologie: Provází lesní porosty v pobřežních oblastech se stabilním tropickým klimatem, s vysokými teplotami a pravidelnými vysokými srážkami, na lehce propustných, písčitých nebo skeletovitých půdách.
Popis: Dvoudomý keř nebo malý stromek dorůstající výšky až 5 m. Listy jsou střídavé, řapíkaté, vejčité, 12–15 cm dlouhé a 5–8 cm široké, pilovité, na vrcholu špičaté, měkké, na spodní straně bělavé, krátce chlupaté, s význačnou žilnatinou tvořenou párem nápadně silnějších žilek v ploše čepele a četnými síťovitými anastomózami. Květy jsou velmi drobné, nenápadné, s kratičkým bílými korunami, vyrůstají v krátkých hroznovitých květenstvích v paždí listů a jsou shloučeny do strboulovitých útvarů. Velmi zajímavé plodenství připomíná strukturou moruši, je asi 1 cm velké, dolíčkovité, zpočátku zelené, později průsvitně bílé, skládá se z drobných, asi 3 mm velkých bobulek.
Poznámka: Dužnatá plodenství jsou jedlá. Na některých ostrovech Oceánie se z vláken získávaných z borky vyrábějí kvalitní rybářské sítě.
Pipturus argenteus
Pipturus argenteus
Fotografováno dne 13. 2. 2011 (Seychely, ostrov Praslin: Anse Volbert).