PITCAIRNIA BRITTONIANA (Mez) Mez

Syn.: Hepetis brittoniana Mez, Pitcairnia flaviflora Standl., Pitcairnia werckleana Mez
Čeleď: Bromeliaceae Juss. – ananasovité

Pitcairnia brittoniana

Rozšíření: Druh s poměrně rozsáhlým neotropický areálem, který se táhne od středoamerické Kostariky přes jihoamerickou Kolumbii a Venezuelu až po Guyanu, ve směru jižním potom sestupuje z Kolumbie přes nižší polohy ekvádorských a peruánských And až do západní Bolívie, odkud byl tento druh pro vědu i popsán.

Ekologie: Roste terestricky nebo epifyticky v tropických deštných a mlžných lesích, v nadmořských výškách od 950 až do 1600 m.

Pitcairnia brittoniana

Popis: Vytrvalá bylina s lodyhou 100–150 cm dlouhou. Listové pochvy jsou poměrně malé, vejčité až trojúhelníkovité, plstnaté, u vrcholu pilovité, řapík je 15–40 cm dlouhý, ostnitě pilovitý, listová čepel je široce obkopinatá, 75–100 cm dlouhá a až 9,5 cm široká, celokrajná, na vrcholu špičatá, lysá. Stvol je přímý, hustě hnědě plstnatý; květenství je terminální, 20–60 cm dlouhé, poměrně bohaté; listeny jsou vejčité, špičaté; květní stopky jsou jen 8 mm dlouhé; kališní lístky jsou kopinaté, 30–35 mm dlouhé, zavinuté, kožovité, tmavě červené; korunní lístky jsou až 4 cm dlouhé, jazykovité, tupé, oranžové. Plodem je tobolka.

Poznámka: Neotropický rod Pitcairnia je velmi početný, odhaduje se, že k němu patří přes 400 druhů. William Pitcairn (1712–91), na nějž odkazuje rodové jméno, byl skotský lékař a botanik.

Pitcairnia brittoniana
Pitcairnia brittoniana
Pitcairnia brittoniana

Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 22. 2. 2014 (Kostarika, Reserva de Santa Elena).