Syn.: Plantago indica L., Plantago scabra Moench, Plantago ramosa Aschers., Psyllium scabrum (Moench) Holub, Psyllium arenarium (Waldst. et Kit.) Mirb.
Česká jména: jitrocel pisečný (Presl 1819), jitrocél chmelík (Presl 1846), chmelík píseční (Opiz 1852), jitrocel písečný (Sloboda 1852), jitrocél písečný (Čelakovský 1879), jitrocel větevnatý (Polívka 1912), jitrocel indický (Dostál 1950), chmelík písečný (Dostál 1989), jitrocel písečný (Kubát 2002)
Slovenská jména: jitrocel chmelík, blešník (Reuss 1853), skorocel indický (Dostál 1950), skorocelovec piesočný (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Plantaginaceae Juss. – jitrocelovité

Rozšíření: Eurasijský druh, jehož areál se rozkládá od západní Evropy přes střední Evropu, Ukrajinu a Kavkaz až po Aralské a Balchašské jezero v Kazachstánu, objevuje se také v Egyptě. Byl zavlečen do argentinských provincií Buenos Aires a La Pampa. U nás je původní zřejmě jen v Polabí a na jižní Moravě, druhotně je však zaznamenáván i jinde.
Ekologie: Roste na písčinách, v pískovnách, druhotně i na železničních náspech a rumištích.
Popis: Jednoletá bylina, 10–40 cm vysoká, bez přízemní listové růžice, lodyha vystoupavá až přímá, jednoduchá nebo větvená, žláznatě chlupatá především v dolní polovině. Listy čárkovité až kopinaté, 3–6(–8) cm dlouhé, špičaté. Klasy husté, vejcovitě elipsoidní až kulovité, až 2 cm dlouhé, stopky klasů vstřícné, stejně dlouhé jako listy nebo o málo delší. Listeny v dolní části klasu široce kýlnaté, převyšují květy, kýly listenů v horní části klasu jen nezřetelně prodloužené a nepřesahují květy. Kvete od června do září, plodem je tobolka.
Ohrožení a ochrana: Jitrocel písečný je u nás zařazen mezi silně ohrožené druhy (C2), je ohrožen především zánikem vhodných biotopů.



Fotografováno dne 20. 8. 2006 (Bzenec, Vojenské cvičiště).







