Česká jména: jitrocel menší špičatý, čelník (Kropf 1753), jitrocel kopovitý (Presl 1819), jitrocél špíčatý, ranocél, skorocél špíčatý (Presl 1846), jitrocel kopovitý (Opiz 1852), jitrocel kopovitý, psí jazyk, beraní jazyk, myší ocas (Sloboda 1852), jitrocél kopinatý (Čelakovský 1879), jitrocel kopinatý (Polívka 1912, Dostál 1950, Dostál 1989, Kubát 2002)
Slovenská jména: jitrocel hrálovitý, psí jazyček (Reuss 1853), skorocel kopijovitý (Novacký 1936, Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Plantaginaceae Juss. – jitrocelovité
Plantago lanceolata
Rozšíření: Evropa, severní Afrika, Makaronésie, Střední a Přední Asie, západní Sibiř, Filipíny, Japonsko. Na Azorských ostrovech, v Severní i Jižní Americe, také v jižní Africe je nepůvodní. U nás je všude hojný.
Ekologie: Roste na loukách a pastvinách, travnatých plochách, mezích, rumištích, podél cest. Je dosti houževnatý. Kvete od května do října.
Popis: Vytrvalá bylina vytvářející přízemní listovou růžici. Stvoly jsou přímé nebo obloukovitě zakřivené, v počtu 3–7(–15) na růžici, vysoké 10–30 cm, zpravidla pětihranné a obvykle delší než listy. Ty jsou vystoupavé nebo až vzpřímené, s nevýrazným řapíkem. Jsou kopinaté nebo úzce eliptické, tmavě zelené s výraznou souběžnou žilnatinou. Květy jsou drobné, rozlišené na kalich a korunu, hnědavě zbarvené. Skládají husté klasovité květenství, které se za plodu nápadně prodlužuje. Listeny jsou také nenápadné, bělavě hnědé nebo vzácněji černé. Z květů vyčnívají nápadné bílé tyčinky. Plodem je tobolka, semena jsou drobná, elipsoidní. Druh je velmi proměnlivý ve většině znaků.
Využití: Známá léčivá bylina. Sbírá se list, je nutné sušit ho rychle a v tenké vrstvě, neboť droga snadno hnědne. S oblibou se též připravuje sirup, který lze zakoupit v lékárnách. Průmyslově vyráběné sirupy se obvykle stabilizují konzervačními látkami, takže je třeba užívat je s rozvahou. Droga obsahuje především slizy, glykosid aukubin (ten způsobuje výše zmiňované hnědnutí listů), kyselinu askorbovou, kyselinu křemičitou a další fytoncidní látky. Užití je dvojí: vnitřně na tišení kašle (i černého, zde je však podstatně účinnější očkování) a na usnadnění odkašlávání samostatně (čaj slazený sirupem) nebo častěji ve směsích. Čerstvé nadrcené listy se užívají na špatně se hojící rány a jako první pomoc při drobných poraněních. Známí šarlatáni Theissovi např. doporučují potírat jitrocelovým listem místa popálená kopřivou na zmírnění bolesti a pálení.
Plantago lanceolataPlantago lanceolata
Plantago lanceolata
Fotografováno v září 2007 (Praha-Krč).