Syn.: Plantago intermedia DC., Plantago biebersteinii Opiz, Plantago major subsp. pleiosperma Pilger, Plantago scopulorum Pavlova
Česká jména: jitrocel chudokvětý (Domin-Podpěra 1928, Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: skorocel málokvetý (Dostál 1950), skorocel barinný (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Plantaginaceae Juss. – jitrocelovité
Plantago uliginosa
Rozšíření: Roste v Evropě vyjma nejsevernějších oblastí, na východ do Střední Asie, na západní Sibiř a do Íránu. Zasahuje do severozápadní Afriky. Druhotně je však rozšířen téměř po celém světě.
Ekologie: Vlhké lesní cesty, okraje vodních toků a rybníků, lomy, pískovny, zamokřená pole, obnažená rybniční dna a další podobná stanoviště na vlhkých, výživných půdách kyselé až neutrální reakce. Kvete od června do září.
Plantago uliginosa
Popis: Vytrvalá bylina s krátkým oddenkem, obvykle s jedinou přízemní listovou růžicí 7–30 cm v průměru. Listy s čepelí podlouhlou až vejčitou, na vrcholu tupě špičatou až tupou, na bázi uťatou až pozvolna v řapík se zužující, na okraji celokrajnou až nepravidelně oddáleně, různě hluboce až chobotnatně zubatou, lysou až roztroušeně chlupatou. Na jedné rostlině 1–20 květních stvolů, stvoly poléhavé, vystoupavé až zdánlivě přímé. Klasy válcovité, k vrcholu se nezužující, ojediněle až kulovité. Kalich hluboce členěný, koruna čtyřcípá. Plodem je tobolka, oddělovací štěrbina tobolky zpravidla zakryta kališními cípy, víčko tobolky k vrcholu vejcovitě zúžené, vzácněji kuželovité.
Záměny: Nejpodobnějším druhem je jitrocel větší (Plantago major), který je však odlišitelný lysým lícem listové čepele.
Ohrožení a ochrana: Taxonomicky nejasný poddruh Plantago uliginosa subsp. leptostachya je na Slovensku řazen k potencionálně ohroženým taxonům (NT).
Plantago uliginosa
Plantago uliginosa
Plantago uliginosa
Plantago uliginosa
Fotografováno ve dnech 15. 8. (u Františkových lázní) a 20. 10. 2013 (u Tuchlovic).