Syn.: Biota orientalis (L.) Endl., Biota stricta (Spach) Lindl. et Gordon, Chamaecyparis glauca Carrière, Cupressus thuja O. Targ. Tozz., Platycladus stricta Spach, Thuja chengii Bordères et Gaussen, Thuja orientalis L., Thuja stricta Gordon, Widdringtonia glauca (Carrière) Carrière
Česká jména: zeravec východní (Kubát 2002)
Slovenská jména: tujovec východný (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Cupressaceae Bartl. – cypřišovité
Platycladus orientalis
Rozšíření: Druh je původní pravděpodobně jen v severní Číně, v provinciích Che-pej, Che-nan, Šen-si, Šan-si a na jihu provincie Kan-su, přesný původní areál lze v současnosti těžko definovat. Rozšířil se i do jižních a jihozápadních oblastí Číny, Mandžuska, rovněž na Korejský poloostrov a ruský Dálný východ, jako kulturní dřevina potom i do mnoha dalších oblastí světa. Do Evropy byl introdukován v roce 1737 a z České republiky je uváděn od roku 1809.
Ekologie: Teplomilná dřevina odolná k suchu, částečně odolná k zástinu a relativně odolná k imisím.
Popis: Vždyzelený strom, často keř. Dorůstá výšky 12–15 m, s korunou nejčastěji kuželovitou. Borka je červenohnědá, odlupčivá v tenkých podélných pruzích. Letorosty jsou oboustranně stejně zelené. Větvičky jsou orientovány do plochy ve svislé rovině. Drobné šupinovité listy jsou asi 2 mm dlouhé, 1 mm široké a těsně přitisklé k větvičce. Na líci mají zřetelnou rýhovitou žlázku. Listy po rozemnutí velmi nepříjemně páchnou. Samčí šištice jsou žlutavé, samičí pak modravě ojíněné a dužnaté. Vejcovité šišky jsou 10–15 mm dlouhé, dužnaté a za zralosti dřevnatí. Skládají se ze 6–8 šupin, na konci hákovitě zahnutých. Hnědavá semena jsou bez křídel a asi 50 mm dlouhá.
Využití: V sadovnictví dosti využívaný, často i ve formě různých kultivarů. Nejčastější kultivary např. ʻElegantissimaʼ se široce kuželovitou korunou a s listy na jaře žlutými a později zelenými, či ʻAureovariegataʼ s trvale žlutými listy nebo kultivar ʻFiliformisʼ s velmi tenkými větvičkami.
Poznámka: Druh byl Linnéem původně popsán jako Thuja orientalis. Jestliže ale přijmeme mínění, že patří do jiného rodu, pak se pro oddělený rod musí použít jméno Platycladus. Rodové jméno Platycladus je totiž o 6 let starší než jméno rodu Biota (jako B. orientalis se tento druh dlouhou dobu označoval). I když popis rodu Platycladus zůstal více než 100 let zapomenut, s ohledem na princip priority je rodové jméno Biota neplatné.
Platycladus orientalisPlatycladus orientalis
Platycladus orientalis
Platycladus orientalis
Platycladus orientalis
Platycladus orientalis
Fotografováno ve dnech 1. 6. 2012 a 30. 1. 2016 (Zlín).