Několik kilometrů východně od města Litoměřic se nachází obec Ploskovice, která je obecně dobře známá svým půvabným zámkem. Jižní průčelí tohoto honosného sídla už mnohokrát posloužilo jako cukrkandlová kulisa filmovým štábům, ozdobilo i nejeden český kalendář, najdeme ho také snad ve všech obrazových publikacích pojednávajících o českých zámcích. Byla by však škoda omezovat se při návštěvě tohoto místa jen sladkým pohledem na tuto část zámecké budovy.
Ploskovice
Historie zámku je v mnohém podobná osudům panství v Zákupech na Českolipsku. První zmínky o zdejší zahradě pocházejí už z konce 15. století – v areálu se tehdy nacházely dvě zelinářské zahrady a tři štěpnice. V roce 1663 přešlo panství do majetku sasko-lauenburského vévody Jindřicha Julia, který zahradu nechal upravit a pod zámkem zřídil i rybníček. Také oranžerie zde stávala již v roce 1711, místní zahradník se jmenoval J. Paul.
Ploskovice
Barokní podobu tomuto sídlu vtiskla především vévodova dcera Anna Marie Františka. Ta se snažila své sídlo připodobnit italským zahradám – byla manželkou toskánského vévody Giovanniho Gastona de Medici. Autorem projektu byl architekt Antonio Octavio Broggio – ten pro ni vytvořil i zahradu v Zákupech. V roce 1816 došlo k romantické redispozici zahrady, značné změny nastaly i v letech 1851–53, kdy byl celý zámecký areál upravován pro českého exkrále Ferdinanda V., který jej používal – stejně jako zámek v Zákupech – jako své letní sídlo. Tehdy byla zahrada přeměněna v krajinářský park, původní osovost však zůstala naštěstí zachována. Autorem úpravy byl architekt Jan Bělský.
Ploskovice
Hlavní osa parku vede od pavilonu na nejvyšším místě celého areálu v severní části zahrady přes vestibul zámku, dolní terasu pod jižním průčelím zámku, ještě níže položené jezírko a topolovou alej až na horizont za dnešním zámeckým areálem. Příčné osy ji protínají v úrovni zámku a pod zámkem – první osa je lemována arkádami a vede do bývalé štěpnice východně od zámku, druhá je osázena lipovou alejí. Na ploše někdejší štěpnice se nachází krajinářský park, ten ostatně najdeme i v okolí jezírka pod zámkem.
Ploskovice
Čestný dvůr na horní terase u severního průčelí zámku je poměrně rozevřený, v jeho středu se nachází kašna, v horní části již zmiňovaný pavilon, po stranách stojí bývalé hospodářské budovy zámku, které jsou se zámkem propojeny arkádami. Dvůr je volně osázen dřevinami, pro toto místo přímo pověstným je vzácný stříhanolistý jírovec maďal (Aesculus hippocastanum ´Laciniata´).
Ploskovice
Dolní zahrada pod jižním průčelím zámku sestává vlastně ze tří výškově oddělených teras. První terasa přiléhá přímo k zámku. Spodní patro budovy ukrývá kromě sklepů i pět grott. Vchod do hlavní z nich vede rovnou ze zahrady a je vyzdoben sochami šesti atlantů.
Ploskovice
Na druhé terase dolní zahrady se nalézá parter anglického typu pokrytý trávníkem, zhruba uprostřed této plochy je vyhlouben také bazén s vodotryskem. Přímo u zámku najdeme statné exempláře pavlovnie plstnaté (Paulownia tomentosa), po straně i mohutný kaštanovník jedlý (Castanea sativa).
Ploskovice
Tuto část zahrady odděluje od dalšího nižšího stupně osa lemovaná lipovou alejí, která vede do krajinářské části zahrady východně od zámecké budovy. Nejnižší terasa zahrady je ve volné krajinářské úpravě, neschází zde romantický rybníček. Dřeviny jsou zde střídány travnatými plochami, v místech bývalé štěpnice má výsadba spíše lesní charakter. Celá zahrada je obehnána obvodovou zdí.
Ploskovice
Z další významnějších dřevin v ploskovickém parku najdeme například smrk východní (Picea orientalis), borovici těžkou (Pinus ponderosa), zeravec východní (Platycladus orientalis), jírovec žlutý (Aesculus octandra), jasan pensylvánský (Fraxinus pennsylvanica), nahovětvec dvoudomý (Gymnocladus dioicus), růžovec zákulovitý (Rhodotypos scandens), klokoč zpeřený (Staphylea pinnata) nebo jerlín japonský (Sophora japonica), četné jsou tisy (Taxus baccata).
Ploskovice
Fotografováno dne 30. 8. 2009.