Syn.: Pluteus cervinus subsp. atromarginatus Konrad, Pluteus cervinus var. atromarginatus Singer, Pluteus cervinus var. nigrofloccosus R. Schulz, Pluteus nigrofloccosus (R. Schulz) J. Favre, Pluteus tricuspidatus Velen.
Česká jména: štítovka černolemá (Veselý 1972, Antonín 2006)
Slovenská jména: štítovka čiernolupeňová (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Pluteaceae Kotl. et Pouzar – štítovkovité
Pluteus atromarginatus
Rozšíření: Druh je znám z Evropy a Severní Ameriky.
Ekologie: Roste v červenci až říjnu na mrtvém dřevu jehličnanů, vzácně i listnáčů, většinou jednotlivě.
Pluteus atromarginatus
Popis: Klobouk má průměr 4–12 cm, v mládí je vypouklý, později až plochý s malým středovým hrbolkem. Povrch klobouku je hladký až sametově drsný, na středu mírně šupinatý, někdy je radiálně žíhaný, vlákna a šupiny jsou hnědočerné na světlejším podkladu. Lupeny jsou volné, husté, široké, v mládí bílé, bělavé, později se barví růžově výtrusným prachem. Ostří lupenů je zbarvené tmavohnědě až černě. Třeň je válcovitý, 5–12 cm dlouhý, 0,5–1,5 cm tlustý, může být směrem k bázi mírně rozšířený. Má bělavou barvu s podlouhlými šedavými nebo hnědavými vlákny. Dužnina je měkká, bílá, vůně nevýrazná, chuť slabě houbová. Výtrusný prach je růžově hnědavý, výtrusy bezbarvé, hladké, elipsoidní až slzovité, 6–7,8 × 4,4–5,6 μm velké.
Záměny: Podobná je především štítovka jelení (Pluteus cervinus), která ale nemá tmavě zbarvené ostří lupenů a roste hlavně na dřevu listnáčů. Štítovka stinná (Pluteus umbrosus), která má také tmavě zbarvené ostří lupenů, má povrch klobouku tmavohnědě síťnatě šupinatý, hnědé šupinky má i na třeni.
Využití: Je to jedlá houba horší kvality.
Pluteus atromarginatus
Pluteus atromarginatus
Pluteus atromarginatus
Fotografováno ve dnech 25. 7. 2010 a 29. 7. 2011 (u Roztok).