Česká jména: lipnice luční (Kubát 2002)
Slovenská jména: lipnica lúčna (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Poaceae Barnhart – lipnicovité
Poa pratensis
Rozšíření: Roste v rozsáhlých částech Evropy, v Asii a severní Africe. Nepůvodní je v celé řadě dalších oblastí, např. v téměř celé Severní Americe, ale i na jihu Jižní Ameriky, v jižní Africe, či na ostrově Tristan da Cunha. V České republice roste hojně až obecně od nížin po hory, často bývá také vysévána na kulturních loukách a v trávnících.
Ekologie: Louky, pastviny, trávníky, lesní cesty, okraje lesů, břehy vodních toků, rumiště. Preferuje vlhké až vysychavé, neutrální až slabě kyselé, humózní půdy.
Poa pratensis
Popis: Vytrvalé, trsnaté až řídce trsnaté byliny bez výběžků nebo s vněpochevními výběžky. Stébla ± nahloučená, 20–130 cm vysoká, nejčastěji s 2–4 kolénky, na bázi s větším počtem odumřelých listových pochev. Jazýček cca 1 mm dlouhý, na vnější straně lysý. Čepele listů většinou zelené až žlutavě zelené, neojíněné, ploché, vzácně některé svinuté (avšak krátké). Lata vejčitě kuželovitá, 6–15 cm dlouhá, větévky drsné. Klásky zelené, řidčeji nafialovělé; plevy vejčité až eliptické, náhle zašpičatělé, zřetelně nestejné (dolní 1žilná, horní 3žilná). Prašníky 1,4–1,8 mm dlouhé. Obilky 1,5–1,8 mm dlouhé. Kvete od května do srpna.
Poa pratensisPoa pratensis
Poa pratensisPoa pratensis
Taxonomická poznámka: Okruh lipnice luční představuje komplikovanou skupinu trav, která se rozmnožuje jak sexuálně, tak apomikticky (tzn. tvoří semena bez oplození vaječné buňky). Příležitostnou hybridizací vznikají nové typy, které se dále fixují a šíří pomocí apomixie. Stejně jako u dalších apomiktických rodů (např. ostružiník – Rubus, pampeliška – Taraxacum) tak vzniká velice variabilní mozaika morfotypů a karyotypů. Na našem území jsou v rámci tohoto okruhu rozeznávány tři základní typy, tradičně uznávané jako druhy – kromě lipnice luční je to ještě lipnice úzkolistá (Poa angustifolia – teplomilná, listy štětinovitě svinuté) a lipnice namodralá (Poa humilis – ve vyšších nadmořských výškách, nižší vzrůst, šedomodře zbarvené rostliny). Mezi těmito „druhy“ však existuje řada přechodných morfotypů. Situace je komplikována i častým vyséváním nepůvodních kultivarů lipnice luční. Skupina vyžaduje další zevrubné studium.
Poa pratensis
Fotografováno dne 27. 5. 2010 a 21. 5. 2011 (Praha, Modřany).