Podbabské skály tvoří výrazný a strmý skalnatý svah nad železnicí mezi pražskými městskými částmi Bubeneč a Sedlec. Velmi dobře vynikne zvláště při pohledu z protějšího břehu od zoologické zahrady. Jako chráněný přírodní výtvor byly Podbabské skály vyhlášeny v roce 1982 na ploše pouhých 0,84 hektarů. Přesto představují významné refugium mnoha vzácných druhů, mimo cévnatých rostlin jsou to také stepní houby a zejména cenná teplomilná fauna bezobratlých. Byl zde nalezen i vzácný atlantsko-mediteránní mech Acaulon triquetrum.
Důvodem vyhlášení chráněného území v 80. letech minulého století byly výchozy proterozoických hornin na levém břehu kaňonovitého údolí Vltavy a významná společenstva skal a skalní stepi s výskytem chráněných a ohrožených druhů. Převýšení – a tím i strmost skalních stěn – dokumentuje i nadmořská výška mezi 186 až 230 m n. m.
Na Podbabských skalách se v minulosti hojně (podobně jako např. na protějším Podhoří) vyskytovala společenstva skalních stepí a strmých skal s tařicí skalní (Aurinia saxatilis) a kostřavou sivou (Festuca pallens). Bohužel větší část skalního masívu byla zničena při výstavbě železniční trati mezi Prahou a Kralupy nad Vltavou, a tak dnes tato společenstva nacházíme pouze ve fragmentech. Dnes je dokumentují např. locika vytrvalá (Lactuca perennis), netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera), pelyněk ladní (Artemisia campestris), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), čistec přímý (Stachys recta) nebo sesel sivý (Seseli osseum).
Na skalních teráskách s mělkým půdním pokryvem se nachází vzácný křivatec český (Gagea bohemica). Tento druh se do prostoru střední Evropy dostal už v poslední době meziledové jako druh opylovaný hmyzem. Při ochlazení v době ledové přišel o opylovače a přizpůsobil se vegetativnímu rozmnožování. Po skončení poslední doby ledové se k nám pohlavně se rozmnožující populace už nerozšířily (středoevropské populace jsou tedy sterilní). I z toho důvodu se tyto rostliny nemohou dále šířit, každá taková populace je proto ojedinělá a navíc ohrožená zarůstáním jinými druhy (druh je konkurenčně velmi slabý). Oblast Podbabských skal je označována jako jedno z míst, odkud byl tento druh Zauschnerem na konci 18. století popsán.
Na skalních stupních a plošinkách na drobné suti, a minerálně bohatší půdě tvoří dominantu česnek chlumní horský (Allium senescens subsp. montanum) a rozchodník bílý (Sedum album) doprovázený např. svízelem sivým (Galium glaucum), modřencem tenkokvětým (Muscari tenuiflorum) nebo rozchodníkem velkým (Hylotelephium maximum).
Na mírnějších svazích a na hlubší půdě obohacené spraší je poměrně často zastoupeno společenstvo s trýzelem škardolistým (Erysimum crepidifolium) a kostřavou walliskou (Festuca valesiaca). V době návštěvy byl pozorován řebříček štětinolistý (Achillea setacea), lipnice cibulkatá (Poa bulbosa), sesel sivý (Seseli osseum), locika vytrvalá (Lactuca perennis) a další.
Úzký pruh sprašové návěje na vrcholku skal hostí floristicky bohaté společenstvo s kostřavou walliskou (Festuca valesiaca) a kavylem vláskovitým (Stipa capillata). Z některých druhů je možné zmínit pýr prostřední (Elytrigia intermedia), kostřavu žlábkatou (Festuca rupicola) nebo vikev úzkolistou (Vicia tenuifolia).
Součástí území jsou také teplomilné křoviny, zejména hlohy (Crataegus sp.), trnky (Prunus spinosa), růže (Rosa sp.) nebo skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus). Potenciálním nebezpečím je rozrůstající se trnovník akát (Robinia pseudacacia).
Podbabské skály jsou dobře známé především výskytem záraz, zárazy písečné (Orobanche arenaria) a zárazy šupinaté (O. artemisiae-campestris), které ale v době návštěvy nebyly zaznamenány. Ze zajímavějších druhů je možné zmínit výskyt kavylu Ivanova (Stipa pennata) nebo pryšce sivého (Euphorbia seguieriana).
Seznam vybraných druhů přírodní památky Podbabské skály:
Achillea setacea
Allium senescens subsp. montanum
Artemisia campestris
Cotoneaster integerrimus
Crataegus sp.
Dianthus carthusianorum
Elytrigia intermedia
Erysimum crepidifolium
Euphorbia seguieriana
Festuca pallens
Festuca rupicola
Festuca valesiaca
Gagea bohemica
Galium glaucum
Hylotelephium maximum
Jovibarba globifera
Lactuca perennis
Melica transsilvanica
Muscari tenuiflorum
Poa bulbosa
Potentilla argentea
Prunus spinosa
Robinia pseudacacia
Rosa sp.
Sedum album
Seseli osseum
Stachys recta
Stipa capillata
Stipa pennata
Vicia tenuifolia
Fotografováno ve dnech 30. 4. a 15. 6. 2008.
Projekt Popularizace a propagace ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a zvláště chráněných území Prahy je realizován s finančním přispěním Hlavního města Prahy.