Jižně od města Chrast se nachází malá obec Skála se svou částí Podskála (okres Chrudim – mapa). Jak název obec napovídá, samotná vesnice stojí na skále a její menší část se nachází pod touto skálou. Geologické podloží tvoří křídové sedimenty vápnito-jílovitého pískovce, které nad Podskálou vytváří až 30 metrů vysokou opukovou skalní stěnu, do které se zařezává potok Žejbro. Jeho pravý břeh tvoří hranici chráněného území vyhlášeného v roce 2001 na ploše 3, 6993 ha.
Podskala - přírodní památka
Právě tato opuková skála upoutá pozornost každého návštěvníka, předmětem ochrany je však ochrana vzácných a přírodě blízkých společenstev rostlinných druhů a chráněného mloka skrvnitého. Jeho larvy lze na jaře vidět především v prameni, který byl podle pověsti považován za léčivý. U něj byla nejprve postavena kaple, později současný kostel Jana Křtitele. V 19. století zde vznikly lázně. Pro podporu mloka skvrnitého byly v korytě Žejbra pod pramenem vytvořeny drobné tůňky.
Podskala - přírodní památka
Vegetace je kromě geologického podloží výrazně utvářena reliéfem. Jižní část přírodní památky tvoří poměrně strmý svah s drobnými výchozy opuky. Je porostlý typickými porosty suťových lesů ze svazu Tilio-Acerion. Stromové patro zde tvoří převážně jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) spolu s javorem klenem (Acer pseudoplatanus), lípou srdčitou (Tilia cordata) a habrem (Carpinus betulus). Z jehličnanů zde vedle vysázeného smrku (Picea abies) dobře roste a zmlazuje jedle bělokorá (Abies alba). Bohatě vyvinuté je keřové patro se svídou (Cornus sanguinea) a jilmem horským (Ulmus glabra), ale také nitrofilním bezem černým (Sambucus nigra).
V bylinném patru dominuje pitulník horský (Galeobdolon montanum), který doprovází řada hájových druhů: jarmanka větší (Astrantia major), ostřice prstnatá (Carex digitata), otřice lesní (C. sylvatica), svízel lesní (Galium sylvaticum), jaterník podléška (Hepatica nobilis), hrachor jarní (Lathyrus vernus). Z druhů typických pro suťové lesy se zde vyskytuje řeřišnice nedůtklivá (Cardamine impatiens) a vzácně kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum). Místy se vzácně vyskytuje i tolije lékařská (Vincetoxicum hirundinaria), která by přirozeně rostla na přilehlých maloplošných pohyblivých sutích, odkud byla vytlačena nitrofilními ruderálními druhy, jako je netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). Směrem ke kolmé opukové skále se kvalita suťových lesů zlepšuje. Přibližně proti kostelu je svah porostlý lípou srdčitou (Tilia cordata) spolu s javorem klenem (Acer pseudoplatanus), jeřábem obecným (Sorbus aucuparia), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), v keřovém patře je výrazně zastoupena líska obecná (Corylus avellana). Všude hojně roste břečťan popínavý (Hedera helix).
Podskala - přírodní památka
Kolmá skalní stěna neumožňuje výskyt typických skalních druhů a společenstev, i když v horní části jsou menší terásky a také vegetace na samotné horní hraně místy hostí druhy, které by se daly přiřadit ke svazu svazu Alysso–Festucion pallentis. Kostřava sivá (Festuca pallens) se zde vyskytuje poměrně hojně, z dalších druhů zde byly zaznamenány: pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), chrpa latnatá (Centaurea stoebe), rozchodník křovištní (Hylotelephium julianum), netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera) nebo rmen barvířský (Anthemis tinctoria). Horní hrana skály je v současnosti nepřístupná, protože na ní navazují oplocené zahrady. Vyskytuje se zde také hojně zplaněný šeřík (Syringa vulgaris).
Na severním kraji přírodní památky se nachází rozvolněný lesní porost, kde roste řada významných druhů, jako například hvězdnice chlumní (Aster amellus), žebřice horská (Libanotis pyrenaica), smldník jelení (Peucedanum cervaria), dobromysl obecná (Origanum vulgare). Na úpatí skály jsou vytvořeny mohutné osypy, které bývaly místními hospodáři zpevňovány stavbou drobných zídek. Dnes jsou zde druhově bohaté suťové lesy s převahou jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), jilmu horského (Ulmus glabra) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus). V bohatém keřovém patře roste brslen evropský (Euonymus europaeus) a javor babyka (Acer campestre). U břehů Žejbra již tyto porosty mají přechodový charakter k potočním jasano-olšovým luhům. V bylinném patře roste například sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina), křivatec žlutý (Gagea lutea), prvosenka vyšší (Primula elatior), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), hrachor jarní (Lathyrus vernus), kopytník evropský (Asarum europaeum).
Podskala - přírodní památka
Starší literární údaje uvádějí z okolí osady Podskála řadu vstačovitých druhů. V posledních letech nebyl na území přírodní památky žádný zástupce této čeledi ověřen, ale jeho výskyt nelze zcela vyloučit. Za zmínku stojí ověření výskytu kruštíku tmavočerveného (Epipactis atrorubens) na lokalitě severně od přírodní památky. Jedná se o jedinou recentní lokalitu na území Pardubického kraje.
Osada Podskála je oblíbeným turistickým cílem, kterého lze dosáhnout po modré turistické značce z Chrasti do Vrbatova Kostelce. Ta se v Podskále kříží se zelenou značkou, která vede jižní částí přírodní památky vzhůru do obce Skála.
Podskala - přírodní památka
Fotografováno ve dnech 12. 7. 2012 a 5. 12. 2013.