Historie moravské Kroměříže je bohatá na významné události. Svou rezidenci tady měli olomoučtí biskupové, kteří se zasloužili o hospodářský a kulturní rozvoj města, v roce 1848 tu zasedal také ústavodárný říšský sněm. Velmi cenné jsou zdejší památky, do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO byl zapsán místní arcibiskupský zámek a kroměřížské zahrady – Květná i Podzámecká. Zdejší archiv navíc přechovává světově unikátní sbírku notových partů staré hudby. Narodil se zde i malíř Max Švabinský, dirigent Václav Talich, scenárista Miloš Macourek a písničkář Karel Kryl.
Podzámecká zahrada v Kroměříži
Samotná Podzámecká zahrada se nachází v bezprostředním okolí arcibiskupského zámku. Už v roce 1509 je zde doložena krásná zahrada, která sestávala ze štěpnice i květnice doplňované sazenicemi. Velkou přestavbou prošel celý zámecký komplex v době vlády biskupa Karla Liechtensteina-Castelcorna (1624–95) v šedesátých letech 17. století. Autorem projektu byl italský architekt Filiberto Lucchese (1606–66), v jeho díle následně pokračoval architekt Giovanni Pietro Tencalla (1629–1702). Užitková zahrada byla tehdy zrušena a z bývalého vodního příkopu se stal zahradní rybník.
Podzámecká zahrada v Kroměříži
V době působení arcibiskupa Antonína T. Colloredo-Waldsee (1777–1811) získala zahrada výrazně romantickou podobu. Arcibiskup Maxmilian Josef G. Sommerau-Beckh (1837–53) zahájil další významnou přestavbu zahrady ve třicátkých letech 19. století. Tehdy se do podoby zahrady nesmazatelně zapsal architekt Antonín Arche. Realizoval zde celou řadu klasicistních staveb, mezi ně patří například hospodářský dvůr, některé technické stavby (mosty), ale i Pompejská kolonáda, ve které byly umístěny antické busty z Pompejí.
Podzámecká zahrada v Kroměříži
Přímo ze zámku se do zahrady vcházelo přes salu terrenu, v zahradě na ni navazoval parter s broderií. Dále se v zahradě nacházelo několik dalších staveb, byly zřízeny i vodní plochy. Celková koncepce dnešní Podzámecké zahrady je výsostně romantická, nescházejí zde četné altány, kolonáda, plastiky, fontány, mosty a můstky, dokonce i antické a gotické ruiny. Od roku 1841 byly na upravených plochách parku vysazovány nové dřeviny, k jejich výraznému rozšíření došlo i v letech 1913–14 za kardinála Bauera.
Podzámecká zahrada v Kroměříži
V současnosti se zahrada rozkládá na ploše 47 hektarů, leží v nadmořské výšce 210 m a roste v ní přes 200 taxonů dřevin. K nejcennějším jehličnanům patří asi 600 let starý Taxus baccata, zhruba stoletá Torreya nucifera, dále krásná Abies homolepis, Picea bicolor (90 let), Picea pungens ´Argentea´, Pinus cembra (100 let), Pinus jeffreyi (100 let), Taxodium ascendens, také asi stoletý Ginkgo biloba. Cenné listnáče zastupují například asi 150 let starý Liriodendron tulipifera, Quercus frainetto, Phellodendron amurense, Pterocarya pterocarpa, statná Salix alba ´Tristis´ a mnohé další.
Podzámecká zahrada v Kroměříži
V roce 1997 byla Podzámecká zahrada zasažena povodňovou vlnou, která zde zničila na stovku dřevin. Nejaktuálnější inventární soupis všech dřevin Podzámecké zahrady – opatřený i fotodokumentací a údajem o poloze dřeviny v zahradě – vznikl na základě diplomové práce Hedviky Štěpaníkové v roce 2004. Najdete ho pod tímto odkazem.
Podzámecká zahrada v Kroměříži
Kroměřížská Podzámecká zahrada je cenným příkladem krajinářského parku, patří k nejznámějším ukázkám krajinářského stylu nejen u nás, ale i v celé Evropě.
Podzámecká zahrada v Kroměříži
Fotografováno dne 12. 6. 2009.