František Polívka se narodil 1. 8. 1860 v Bříze u Hradce Králové, zemřel 2. 7. 1923 v Olomouci. Byl středoškolským profesorem v Olomouci a botanikem.

Polívkova Květena

Vyučoval přírodopis, matematiku a fyziku, od roku 1902 byl ředitelem olomoucké České reálky. Patřil tedy k několika osvíceným pedagogům starého mocnářství a první republiky, kteří se snažili vzdělávat národ nejen ve školních lavicích, ale i svými literárními aktivitami. Tato bohulibá činnost, kterou mnozí naši předkové – především učitelé – vykonávali pro blaho svých bližních vedle svých pracovních povinností, je v současnosti do značné míry zapomenuta. Rozhodně však není zapomenuta činnost Polívkova.
V roce 1883 vyšel jeho Etymologický slovníček latinského názvosloví přírodopisného (u Fr. A. Urbánka), v roce 1889 zhruba dvousetstránkový spis Pod drobnohledem: prostonárodní výklady přírodovědecké, pak v roce 1897 u Prombergera v Olomouci vydal Klíč k určování našich nejrozšířenějších rostlin jevnosnubných planě rostoucích i pěstovaných.
Asi v devadesátých letech 19. století vyšel poprvé jeho Rostlinopis pro nižší třídy škol středních (Promberger, Olomouc, 2. vydání z roku 1896) s ilustracemi Vilibalda Pokorného. Toto dílo vyšlo mnohokrát, v roce 1927 to bylo například už dvanácté vydání.
V letech 1899 až 1904 vycházelo jeho stěžejní čtyřsvazkové dílo Názorná květena zemí koruny české, obsahující též čelnější rostliny cizozemské, pěstované u nás pro užitek a okrasu (Promberger, Olomouc). Dodnes se u nás nezřídka používají kresby z tohoto Polívkova díla, tyto kresby patří bezesporu k zlatému fondu českých botanických vyobrazení. V knize jich najdeme přes 3 tisíce a jejich autorem je převážně akademický malíř a ilustrátor Adolf Kašpar (1877–1934).
V roce 1908 spatřily světlo světa Polívkovy Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí, v roce 1912 vydal Klíč k úplné květeně. Po Polívkově smrti vydal v roce 1928 Promberger Polívkův Klíč opět, tentokrát v přepracování Karla Domina a Josefa Podpěry. Titul knihy byl pozměněn – Klíč k úplné květeně republiky Československé. Již podle názvu je tedy zřejmé, že tento nový klíč byl rozšířen na celou tehdejší republiku. V mnoha vydáních vycházel i Polívkův populární Klíč k určování rostlin, k rostlinopisu pro nižší školy.
Je jistě pozoruhodné, že v roce 1921 vydal Promberger i slovenskou verzi Polívkova Rostlinopisu, tedy Rastlinopis pre nizšie triedy stredných škôl v překladu Stanislava Klímy. Tato kniha měla nedocenitelný vliv na celou rodící se slovenskou botaniku.
V roce 1932 vyšel ještě v Olomouci Atlas k rostlinopisnému klíči, jejž dodatkem k svému rostlinopisu pro nižší školy střední sestavil František Polívka.
V roce 1933 – u příležitosti 10. výročí Polívkova úmrtí – mu byl v Olomouci postaven pomník.
Polívkova Květena
…Nepřeji si více, nežli abych svojí Názornou květenou roznítil v srdcích, v nichž ještě všecek ideál nevyhasl, lásku k přírodě, jejímiž nejušlechtilejšími výtvory jsou zajisté něžná dítka tajůplné Flory. Jsemť přesvědčen, že mnohá dobrá duše, která v nynější strojené, přetvařující se společnosti marně hledá spokojenosti, nalezla by hojivý balšám na své, bez vlastní viny rozedrané rány, kdyby více přilnula k přírodě…“ – F. Polívka, Názorná květena…, svazek II., Slovo k čtenáři.

Polívkova Květena