Jihovýchodně od Horního Bradla (okres Chrudim – mapa) se nachází jediná pralesní rezervace na území CHKO Železné hory. Byla vyhlášena tzv. Silvestrovským výnosem z 31. 12. 1933, kterým byla vyhlášena první chráněná území v Československé republice. O jeho navržení se zasadil Rudolf Maximovič, který kladl velký důraz na ochranu pralesů jako našeho národního dědictví. Ochranu však zajistili již majitelé – Auerspergové, kteří již v roce 1896 nechali vyloučit zcela z hospodaření 14 hektarů tzv. dekoračního lesa.
Polom - přírodní rezervace
Lesní porost dnes představuje jedlobučina z asociace Dentario enneaphylli-Fagetum, která v okolí potoka Polomka přechází do jasano-olšového luhu z asociace Carici remotae–Fraxinetum. Vyskytuje se zde i řada pramenů s vegetací ze svazu Cardaminion amarae.
V bylinném patře je zajímavý výskyt subatlantských druhů, z kterých zde hojně roste řeřišnice trojlistá (Cardamine trifolia), dále rozrazil horský (Veronica montana) nebo mokrýš vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolium). Z dalších zajímavých druhů zde poměrně vzácně roste žebrovice různolistá (Blechnum spicant). Z dalších druhů stojí za zmínku hruštička menší (Pyrola minor), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), prvosenka vyšší (Primula elatior), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) a k. devítilistá (D. enneaphyllos).
Polom - přírodní rezervace
Pralesní rezervace má velmi zajímavou mykoflóru. Za nejzajímavější nález je považován prvonález na území naší republiky krásnoporky chlupaté (Jahnoporus hirtus), která roste na jedli. Byla zde zaznamenána v roce 1987 a její nález nebyl již později ověřen. Dalším provonálezem, ale jen pro východní Čechy, je smolokorka buková (Lasiochlaena anisea). Polom je lokalitou pro chráněný druh mozkovku rosolovou (Ascotremella faginea). Z dalších druhů stojí za zmínku výskyt korálovce jedlového (Hericinum flagellatum) a také korálovce bukového (H. coralloides), štítovky stinné (Pluteus umbrosus), kukmáku bělovlnného (Volvariella bombycina) a bondarcevky horské (Bondarzewia mesenterica).
Polom - přírodní rezervace

Polom - přírodní rezervace

Místní bryoflóra má podhorský až horský charakter. Nejcennější druhy rostou na kmenech starých buků a klenů a na rozkládajícím se dřevě, především jedlovém. Z skupiny epifytických druhů je nejzajímavější ohrožený druh zrnitka skalní (Zygodon rupestris), který je zde poměrně hojný a v rámci republiky je jeho výskyt znám pouze z několika pralesních rezervací. Z běžnějších epifytů zde roste sourubka hladká (Neckera complanata), klaminka keříčkovitá (Anomodon viticulosus), kroknice vidličnatá (Metzgeria furcata) a jedlinka niťovitá (Pterigynandrum filiforme). Na dřevě padlých jedlí rostou vzácnější játrovky, především stěkovec široký (Riccardia latifrons) a s. prstnatý (R. palmata) a také prařezovec křivolistý (Nowellia curvifolia).
Z historických záznamů je zřejmé, že zastoupení jedle bývalo vyšší než v současnosti. Podle údajů z roku 1823 bylo zastoupení jedle 50 %, smrku 30 % a buku 20 %. Přičemž zde rostoucí jedle běžně dosahovaly výšky 50 m. Nejstarší údaje o obrovských jedlí pocházejí ze 16. století. Později byly nejmohutnější jedle pojmenovávány. Poblíž loveckého zámečku, který stojí dodnes na okraji pralesa, stávala 46 metrů vysoká „Stará královna“, která uschla v roce 1905 ve věku 320 let. „Nová královna“ dosáhla výšky 52 metrů a byla vyvrácena vichřicí v roce 1958. „Mladá královna“ byla vyvrácena vichřicí v roce 1965. Dnes roste v celé rezervaci jen asi deset vzrostlých jedlí. Poslední mohutná jedle je vysoká 45 metrů a obvod má 350 cm.
Polom - přírodní rezervace
V současnosti je rezervace tvořena dvěma oddělenými částmi, tzv. Velkým a Malým Polomem, jejichž plocha je dohromady 20,2424 ha. Malý Polom se nachází jihozápadně od Velkého Polomu a jeho plocha je 2,7 ha. Je oplocen, aby zmlazující jedle i buky nebyly poškozovány okusem. Obě části jsou spojeny poměrně velkým ochranným pásmem. Prostor mezi nimi dnes porůstají kulturní smrčiny, ale cílem je převést postupně tyto smrčiny na les s přirozenou dřevinnou skladbou. Proto na jaře 2011 byla započata výsadba 9 300 jedlí, 13 500 buků a 1 500 javorů klenů v ochranném pásmu tak, aby se v budoucnosti obě části spojily a plocha bukojedlového lesa se zvětšila.
Částí Velký Polom vede značená turistická cesta, která se v současnosti vyhýbá budově bývalého loveckého zámečku – ten je v soukromém vlastnictví.
Polom - přírodní rezervace
Fotografováno dne 22. 8. 2010.

Literatura:
Vrška T. a kol. (2002): Dynamika vývoje pralesovitých rezervací v České republice. Svazek 1. Českomoravská vrchovina – Polom, Žákova hora. Praha, 213 p.
Železné hory, sborník prací č. 8, Prales Polom. Nasavrky 1999.