Syn.: Polygala podolica DC., Polygala lejeunei Boreau, Polygala vulgaris subsp. comosa (Schkuhr.) Čelak., Polygala vilhelmii Podpěra
Čeleď: Polygalaceae R. Br. – vítodovité
Polygala comosa
Rozšíření: Roste v Evropě od Francie a severní Itálie a severní části Balkánského poloostrova, na východ až po Ural. U nás hojně až roztroušeně v celém území na vhodných substrátech. Místy, zejména v oreofytiku, chybí.
Ekologie: V planárním stupni vyhledává slatinné louky, jinde travnaté svahy na hlubších, vysychavých, živinami bohatých půdách alkalické reakce i na mělčích půdách na vápencích nebo čediči. Často roste i na druhotných stanovištích, vzniklých těžbou vápenců. Kvete od května do července.
Polygala comosaPolygala comosa

Polygala comosa

Popis: Vytrvalá bylina s vřetenovitým, přímým, hustě větveným hlavním kořenem. Lodyhy obvykle četné, většinou nevětvené, přímé nebo vystoupavé, 10-35 cm vysoké, na bázi mírně dřevnatějící, roztroušeně chlupaté až olysalé. Dolní listy obvejčité až eliptické, kratší než střední a horní. Ty jsou šikmo až nahoru směřující, četné, čárkovité až čárkovitě kopinaté, 10–25 mm dlouhé a 2–4 mm široké. Hrozen mnohokvětý, dlouhý, i za plodu hustý, na vrcholu kuželovitě nahloučený s listeny přesahujícími poupata. Listeny čárkovité, zašpičatělé, do 5 mm dlouhé, obvykle více než dvakrát delší než květní stopka. Květy světle červené, velice zřídka bílé nebo modrofialové. Kališní lístky čárkovitě kopinaté, křídla obvejčitá až široce eliptická, na vrcholu zaokrouhlená. Koruna (4,0–)4,5–7,5 mm dlouhá, asi do poloviny srostlá, čnělka stejně dlouhá jako semeník. Tobolky v obrysu obsrdčité na bázi klínovitě zúžené, s nazelenalým lemem, stejně široké nebo o málo širší než křídla. Semena elipsoidní, masíčka s nestejně dlouhými laloky.
Polygala comosa
Polygala comosa
Fotografováno ve dnech 22. a 24. 5. 2009 (u Bubovic v Českém krasu).