Čeleď: Polygalaceae R. Br. – vítodovité
Polygala isaloensis
Rozšíření: Endemit nevelkého území v jihozápadní části madagaskarské provincie Fianarantsoa, vyskytuje se v oblasti národního parku Isalo a jeho okolí.
Ekologie: Roste v tapiových lesích (tedy v řídkých lesnatých porostech s dominantním druhem Uapaca bojeri), xerofilních křovinách a travnaté savaně, a to v nadmořských výškách zhruba od 600 až do 1000 m.
Polygala isaloensis
Popis: Vytrvalá bylina až chudě větvený keřík, 35–50 cm vysoký, s větvemi v dolní části hustě olistěnými. Listy jsou střídavé, přisedlé, čárkovité, 3–12 mm dlouhé a 0,5–1 mm široké, tuhé, celokrajné, špičaté. Květenství je terminální, hroznovité, 3–12 cm dlouhé; listeny jsou čárkovité, brvité, květní stopky chlupaté; vnější kališní lístky jsou volné, na okraji brvité, vnitřní (křídla) jsou zveličené, bílé s výraznou nahnědlou žilnatinou; korunní lístky jsou vejčité, až 4 mm dlouhé, bílé, dolní kýlnatý lístek je na okraji namodralý, s hřebenovitým přívěskem; tyčinky jsou asi 3 mm dlouhé, čnělka je až 5 mm dlouhá. Plodem je tobolka až 5 mm dlouhá.
Poznámka: Odhaduje se, že na Madagaskaru roste asi 25 druhů tohoto rodu, z nichž 23 je endemických.
Polygala isaloensisPolygala isaloensis
Polygala isaloensis
Polygala isaloensisPolygala isaloensis
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 14. 10. 2016 (Madagaskar, NP Isalo).