Čeleď: Polygalaceae R. Br. – vítodovité
Polygala mascatensis
Rozšíření: Endemit Ománu. Těžiště výskytu leží v horách na severu země, ale jednotlivé lokality leží i v pouštní střední části a dokonce i v governorátu Dhofar na jihu státu.
Ekologie: Stanovištěm jsou suché kamenité nebo suťové svahy, řidčeji roste i ve vádí, vystupuje do nadmořské výšky kolem 1900 m.
Polygala mascatensis
Popis: Bohatě rozkladitě větvený keřík 30–50 cm vysoký; větvičky jsou šedě přitiskle chlupaté a trnovitě zakončené. Listy jsou střídavé, obvejčité až obkopinaté, 0,5–1,5 cm dlouhé a 0,2–0,6 mm široké, celokrajné, na vrcholu špičaté. Květy vyrůstají po 1–3 v úžlabí listů, jsou krátce stopkaté; 3 vnější kališní lístky jsou nazelenale chlupaté, křídla jsou obvejčitá, nehetnatá, 4–10 mm dlouhá a 3–7 mm široká, bělavá, uprostřed narůžovělá, s nachovou síťovitou žilnatinou; korunní lístky jsou nachové, postranní jsou kratší než křídla, dolní nese na konci kartáčkovité třepení; tyčinek je 8; semeník je svrchní, dvoupouzdrý. Tobolka je zploštělá, zploštělá, v obrysu obvejčitá.
Poznámky: Vítod poněkud nezvyklého vzhledu pichlavého keříku; nejblíže příbuzný je zřejmě druh Polygala sinaica, který roste na Sinajském poloostrově, v Izraeli, Jordánsku a na severozápadě Saúdské Arábie.
Polygala mascatensis
Polygala mascatensis
Polygala mascatensis
Polygala mascatensis
Polygala mascatensis
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 2. a 3. 10. 2015 (Omán, gov. Ad Dakhiliyah, Misfat al Abriyyin a wádí An Nakhur).