Syn.: Polylepis lanuginosa var. microphylla Wedd., Polylepis microphylla (Wedd.) Bitter, Polylepis microphylla var. polyarthrotricha Bitter
Česká jména: čihoul (Skalická et al. 2012)
Čeleď: Rosaceae Juss. – růžovité
Polylepis weberbaueri
Rozšíření: Andský druh, areál se táhne od středního Ekvádoru (provincie Pichincha) po střední Peru (departament Ancash), některé zdroje hovoří i o jeho výskytu v jihoperuánském departamentu Cuzco.
Ekologie: Roste v páramu a vlhké puně, v křovinách, ale vytváří i charakteristické čihoulové lesy, objevuje se také na lokalitách narušovaných lidskou činností, v nadmořských výškách od 2500 až do 4500 m. Kvete od září do prosince.
Polylepis weberbaueri
Popis: Keř až malý strom, 150–300 cm vysoký, s kmenem křivolakým, borkou červenohnědou, několikavrstvou, odlupčivou. Listy jsou nahloučeny na konci větví, řapíkaté, lichozpeřené, se 3–5 páry lístků, které jsou v obrysu vejčité až obvejčité, první (vzácněji druhý) pár od vrcholu listu je největší, jeho lístky jsou 4–16 mm dlouhé a 4–9 mm široké, na bázi nerovnoměrně srdčité, na okraji podvinuté, na vrcholu výrazně vykrojené, na líci lesklé, svraštělé nebo především na střední žilce chlupaté, na rubu vlnaté. Květenství je nicí, 21–34 mm dlouhé, 3–7květé; listeny jsou drobné, 1–2 mm dlouhé, šupinovité; květy dosahují průměru 4–6 mm, kališní lístky jsou 4, vejčité, vně plstnaté, korunní lístky chybí, tyčinek je 6–16, jsou červené, bradaté nebo lysé. Plod je v obrysu kulovitý, nepravidelně ostnitý, chlupatý, 3–6 mm dlouhý.
Ohrožení a ochrana: Červený seznam IUCN (1998) přiřazuje tento čihoul ke zranitelným druhům (VU).
Poznámka: Taxonomie rodu Polylepis je dosti složitá, pro lepší orientaci lze jednotlivé druhy seřadit podle morfologických znaků do několika skupin. Tento druh někteří znalci řadí do skupiny kolem druhu Polylepis reticulata, všechny druhy této skupiny se vyznačují lístky lesklými, na vrcholu zřetelně vykrojenými a na rubu plstnatými. Dříve námi představený druh Polylepis besseri lze zase začlenit do okruhu Polylepis incana, kde sice najdeme druhy s dosti variabilním počtem párů lístků, leč přesto často mívají jen pár jediný, na rubu lístků u nich zároveň postřehneme kromě vlnatého odění i chlupy žláznaté.
Polylepis weberbaueri
Polylepis weberbaueri
Polylepis weberbaueri
Fotografovala Věra Svobodová, dne 17. 9. 2015 (Peru, Parque Nacional Huascarán).