Syn.: Polytrichum formosum Hedw.
Česká jména: ploník krásný (Opiz 1852), ploník ztenčený (Svrček 1976)
Slovenská jména: ploník stenčený (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Polytrichaceae Schwaegr. – ploníkovité
Polytrichastrum formosum
Rozšíření: Holarktický druh, v jižní Evropě jen v horách. Dále v horách severní Afriky. Roste ještě v jižních provinciích Číny, dále také v jižní Africe a na Novém Zélandu. V ČR běžný lesní druh.
Ekologie: Na kyselé lesní půdě, od nížin až po horní hranici lesa.
Popis: Velký druh, lodyhy až 15 cm dlouhé tvořící tmavozelené porosty. Listy za vlhka od lodyhy odstálé, kopinatě šídlovité, zakončené ostnitou špičkou. Okraj listu je pilovitý, žebro vybírá až do špičky. Suché listy jsou od okraje stočené ke středu a více přitisklé k lodyze. Štět až 8 cm dlouhý, načervenalý, nahoře nažloutlý. Tobolky tupě čtyřhranné. Čepička z jemných chlupů, rezavě hnědá, zahalující celou tobolku.
Polytrichastrum formosumPolytrichastrum formosum
Polytrichastrum formosumPolytrichastrum formosum
Záměny: V terénu se obtížně rozpoznává od příbuzných druhů Polytrichastrum longisetum a P. pallidisetum, pokud nejsou plodné. Sterilní P. pallidisetum lze poznat podle šedivěji zbarvených listů, P. longisetum jen podle užších listů. Nejlépe se sterilní rostliny rozpoznají podle tvaru koncových buněk asimilačních lišten na příčném řezu listem.
Polytrichastrum formosum
Poznámka: Ploník ztenčený je skutečně nejobecnějším druhem ploníku v našich lesích, na rozdíl od ploníku obecného (Polytrichum commune). Ten v lesích roste jen na trvale zamokřených místech a má výrazně lesklé prodloužené dolní části listů, které pochvovitě objímají lodyhu.
Polytrichastrum formosum
Polytrichastrum formosum
Fotografovala Naďa Gutzerová dne 30. 8. 2009 (Klokočov). Mikrofotografie Josef Špaček (Z knihy J. Špaček: Svět pod mikroskopem, s laskavým svolením nakladatelství Grada).