Syn.: Cajum pinnatum (L.) Kuntze, Cytisus pinnatus L., Dalbergia arborea Willd., Derris indica (Lam.) Benn., Galedupa indica Lam., Galedupa pinnata (L.) Taub., Galedupa pungum J.G.Gmel., Millettia novo-guineensis Kaneh. et Hatus., Millettia pinnata (L.) Panigrahi, Pongamia glabra Vent., Pongamia glabra var. xerocarpa (Hassk.) Prain, Pongamia mitis (L.) Kurz, Pongamia mitis var. xerocarpa (Hassk.) Merr., Pongamia pinnata var. xerocarpa (Hassk.) Alston, Pongamia xerocarpa Hassk., Pterocarpus flavus Lour., Robinia mitis L.
Česká jména: kaleda lysá (Presl 1846)
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité
Pongamia pinnata
Rozšíření: Druh je původní ve velmi rozsáhlém areálu, v Asii od Indie, Srí Lanky a Bangladéše přes Barmu, Thajsko a Vietnam až po čínské provincie Fujian, Guangdong a Hainan, jižní Japonsko, Malajsii, Filipíny, Indonésii (Java, Borneo, Malé Sundy, Sumatra), Papuu-Novou Guineu a sever Austrálie. Vyskytuje se i na pacifických ostrovech v Mikronésii, na Fidži a Samoi. Je pěstovaný a zdomácnělý v dalších tropických a subtropických zemích, v některých je považovaný za škodlivý plevel (Portoriko, Havaj, Florida).
Ekologie: Druh preferuje vlhké tropické a subtropické prostředí, písčité a kamenité půdy, roste nejčastěji kolem pobřeží, ale vystupuje až do nadmořské výšky 1200 m. Dokáže ale také tolerovat rozdílné podmínky s průměrnými ročními srážkami mezi 500–2500 mm, širokou škálu půdních typů, včetně zasolené půdy; starší stromy snesou i mírný mráz. Dlouhý hustý kořenový systém mu umožňuje růst i v sušších oblastech, může ale přežívat také zaplavení po dobu několika měsíců; je pionýrským stromem v lužních lesích v Bangladéši a v Kambodži. Postranní kořeny jsou schopné odnožovat, což může vést k invazivnímu růstu. Květy se objevují po celý rok, jsou výrazně vonné. Semena jsou nestravitelná pro býložravce, při požití vyvolávají zvracení, květy mohou dráždit pokožku.
Pongamia pinnata
Popis: Středně velký strom dorůstající výšky 15–25 m s pravidelnou hustou korunou, borka je šedohnědá, hladká nebo se svislými prasklinami. Listy jsou střídavé, lichozpeřené, složené z 5–9 lístků, z nichž terminální je největší. Lístky mají krátké řapíčky, čepele jsou vejčité nebo podlouhlé, na bázi zaokrouhlené nebo klínovité, na vrcholu tupě zašpičatělé, 5–25 cm dlouhé a 2,5–15 cm široké. Listy jsou měkké, mladé listy lesklé, narůžovělé. Květenství je hroznovité, axilární, 6–27 cm dlouhé, složené ze skupin 2–4 květů. Kalich je zvonkovitý, 0,5 cm dlouhý, uťatý, na povrchu jemně pýřitý. Květy 1,5–1,8 cm dlouhé, zbarvené bíle až růžově s fialovými odstíny; pavéza je téměř okrouhlá, na bázi často se zelenou skvrnou, křídla podlouhlá, šikmá, mírně přitisklá k člunku. Plody jsou nepukavé lusky, silnostěnné, hladké, zploštělé, mírně zahnuté, 3–8 cm dlouhé, s 1–2 fazolovitými olejnatými hnědočervenými semeny,1,5–2,5 cm dlouhými.
Využití: Nejdůležitější pro využití jsou olejnatá semena – obsah oleje je 25–40 %. Olej se tradičně používá do lamp, k výrobě mýdla a jako mazivo, nově do dieselových generátorů pro čerpadla a osvětlení na venkově Indie a jako surovina k výrobě bionafty v zemích třetího světa. Olej je také významným přírodním insekticidem, některé škůdce přímo hubí, na jiné působí protipožerově.
Druh P. pinnata je často vysazován jako větrolam, k zabraňování eroze půdy a zpevňování písečných dun nebo jako okrasný strom poskytující stín, i když to může být problematické vzhledem k jeho toxicitě. Dřevo je vhodné jako palivové i na výrobu nástrojů. Z kůry se v minulosti vyráběly provazy a lana a používala se k léčbě ran způsobených jedovatými rybami. Výtažky z listů mají protizánětlivé účinky, snižují horečku a citlivost na bolest.
Pongamia pinnata
Pongamia pinnata
Pongamia pinnata
Pongamia pinnata
Pongamia pinnata
Fotografováno dne 13. 2. 2014 (Srí Lanka, Pasikudath Beach).