Syn.: Tremula vulgaris Opiz
Česká jména: topol černý, osyka (Veleslavín 1598)
Čeleď: Salicaceae Mirbel – vrbovité
Populus tremula
Rozšíření: Vyskytuje se téměř v celé Evropě, dále v Malé Asii a severní Africe, na východě areál zasahuje přes Střední Asii a Mongolsko až na Dálný východ. V České republice roste po celém území od nížin do hor, nejrozšířenější je v pahorkatinách.
Ekologie: Topol osika je odolná pionýrská dřevina, která se jako první spolu s břízou objevuje na obnažených půdách a pasekách. Dále roste ve světlých lesích, na pasekách, opuštěných pastvinách a v lesních lemech. Je velmi světlomilný, proto v zapojených porostech ustupuje k okrajům. Je odolný mrazu a tolerantní k půdní reakci. Roste jak na vlhkých, tak suchých půdách, nejčastěji však na písčitohlinitých a živinami bohatých.
Populus tremulaPopulus tremula
Populus tremulaPopulus tremula

Populus tremula

Popis: Středně vysoký strom s nepravidelnou řídkou korunou dorůstající do výšky 15–25 m. Borka je v mládí hladká, zelenošedá s mnoha lenticelami, na starších stromech černošedá a rozpukaná. Střídavé listy jsou okrouhlé až okrouhle vejčité, čepel je zhruba 3–8 cm dlouhá a na okrajích hrubě zubatá. Osiky mají nápadně dlouhé a ze stran smáčklé řapíky, což zapříčiňuje, že se i při mírném vánku neustále chvějí. Kvete nejpozději z evropských topolů – na konci března a v dubnu, před rašením listů. Jehnědy jsou 5–10 cm dlouhé, samčí jsou delší s červenými prašníky, samičí jsou zelené a menší. Plodit začíná velmi brzy, plody jsou malé zelené tobolky, které obsahují malinká semena v bílých chloupcích. Roste velmi rychle a dožívá se i 150 let.
Využití: Z našich domácích topolů má nejkvalitnější dřevo, které se používá k výrobě dýh, zápalek a celulózy. Osika se hodí k výsadbě na rekultivované plochy, v kultuře se objevují i okrasné kultivary lišící se vzrůstem a zbarvením listů.
Populus tremula
Populus tremula
Fotografováno ve dnech 7. 4. a 3. 5. 2009 (Liptál).