Syn.: Portulaca ehrenbergii Poelln., Portulaca gagatosperma Millsp., Portulaca karwinskii Fisch. et E. Mey., Portulaca lanata Rich., Portulaca mundula I. M. Johnst., Portulaca poliosperma Urb.
Čeleď: Portulacaceae Juss. – šruchovité
Portulaca pilosa
Rozšíření: Druh byl popsán podle rostlin z Jižní Ameriky, původní je snad v oblasti od jihu USA (na severu zasahuje až do Kansasu a Severní Karoliny) a Antil až po střední Brazílii (Amazônia, Caatinga, Mata Atlântica, Pantanal) a Paraguay. V současnosti se vyskytuje i v mnoha tropických oblastech Starého světa, od jižní a východní Afriky přes Indii, jižní Čínu a Indonésii až po severní Austrálii a tichomořské ostrovy. Druh je dosti variabilní, rozlišuje se několik infraspecifických taxonů, diskutuje se i o jeho původnosti.
Ekologie: Roste v lemech suchých lesů a křovin, na narušovaných stanovištích, podél cest, také v blízkosti mořského pobřeží, může stoupat až do nadmořské výšky okolo 2200 m.
Portulaca pilosa
Popis: Jednoletá až vytrvalá bylina s lodyhou poléhavou až vystoupavou, dužnatou, s větvemi 3–25 cm dlouhými, v nodech a květenství pokrytými hustými chlupy. Listy jsou střídavé, přisedlé, čárkovité až podlouhle kopinaté, dužnaté, 5–20 mm dlouhé a 1–4 mm široké, na vrcholu špičaté. Květy jsou 5četné, dosahují v průměru až 20 mm, jsou podepřeny 6–9 listeny; kališní lístky jsou podlouhlé, špičaté; korunní lístky jsou obvejčité, tmavě růžové až purpurové; tyčinek je 20–30, blizna je (3–)5(–6)ramenná. Plodem je vejcovitá tobolka, v průměru 1,5–4,3 mm velká.
Využití: Listy jsou chuti hořké, používají se v tradiční medicíně.
Portulaca pilosa
Portulaca pilosa
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 14. 1. 2016 (Venezuela, Los Llanos).