PORTULACA QUADRIFIDA L. – šrucha / portulaka

Syn.: Portulaca formosana (Hayata) Hayata, Portulaca meridiana L. f., Portulaca microphylla A. Rich., Portulaca walteriana Poelln.
Čeleď: Portulacaceae Juss. – šruchovité

Portulaca quadrifida

Rozšíření: Pantropický druh; není však vyloučeno, že původní je jen v subsaharské tropické Africe a v přilehlých částech Asie (na Arabském poloostrově). S jistotou se přirozeně nevyskytuje v Austrálii, ale původní zřejmě není ani výskyt ve východní Asii a tropické Americe.

Ekologie: Roste na stanovištích s nezapojenou vegetací, např. na písčinách a kamenitých místech. Vystupuje do nadmořské výšky asi 1500 m.

Portulaca quadrifida

Popis: Vytrvalá bylina, tvoří polštářky z lodyh přitisklých k zemi; hlavní kořen je silný, hlízovitě ztloustlý; lodyhy jsou až 15 cm dlouhé, často červeně naběhlé, kořenují v uzlinách. Listy jsou dužnaté, vstřícné, přisedlé, podlouhlé až obkopinaté, 4–12 mm dlouhé a 4–5 mm široké, celokrajné, na vrcholu špičaté; palisty jsou přeměněny v nápadný věneček bílých chloupků 2–5 mm dlouhých. Květy jsou jednotlivé, čtyřčetné, podepřené 4 listeny, které se podobají listům; kališní lístky jsou volné, 2–3 mm dlouhé; korunní lístky jsou vejčité, 3–4 mm dlouhé, žluté, na rubu poněkud světlejší; tyčinek je 8(–9); plodolisty jsou 4, semeník je polospodní. Plody jsou poněkud kuželovité, 3,5–4,5 mm dlouhé tobolky.

Využití: Rostliny lze konzumovat jako zeleninu: na Středním východě se sbírá v přírodě nebo dokonce občas pěstuje v kultuře. Nať obsahuje sice hodně kyseliny šťavelové, ale také hodně vápníku, železa a draslíku, má dietetický význam. Užívá se v lidovém léčitelství vnitřně při potížích s ledvinami, játry a při krvácivosti, ve formě obkladů při problémech kožních; semena se používají při problémech se střevními parazity.

Portulaca quadrifida
Portulaca quadrifida
Portulaca quadrifida

Fotografováno ve dnech 21., 23. a 24. 2. 2010 (Jemen, Jabal Bura, mezi Murzín a Magáda; ostrov Sokotra, pohoří Haghier).