Syn.: Potamogeton augustani Bellardi, Potamogeton augustanus Balb., Potamogeton crassipes Kit. ex Cham. et Schlecht., Potamogeton delicatulus Bertol., Potamogeton distachyus Bellardi, Potamogeton graminifolius (Fr.) Benkö, Potamogeton heterophyllus Schreb., Potamogeton hybridus Petagna, Potamogeton lanciformis Roem. et Schult., Potamogeton longipedunculatus Mérat, Potamogeton oblongifolius Hook. f., Potamogeton palustris Teesd., Potamogeton paucifolius Opiz, Potamogeton spathiformis Tuck. ex A. Gray, Potamogeton wolfgangii Kihlm., Spirillus heterophyllus (Schreb.) Nieuwl.
Česká jména: rdest jinolistý (Presl 1819), rdest travitý (Opiz 1852), rdest trávolistý (Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: rudavec trávolistý (Dostál 1950), červenavec trávolistý (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Potamogetonaceae Bercht. et J. Presl – rdestovité
Potamogeton gramineus
Rozšíření: Roste v mírném až chladném pásmu severní polokoule na většině území Evropy, Asie i Severní Ameriky. V České republice se dříve vyskytoval na řadě lokalit v nižších a středních polohách, a to zejména v Čechách, mnohem vzácněji na Moravě. Na Slovensku existují záznamy o jeho výskytu z řady lokalit od Oravy až po roviny Podunajské a Potiské nížiny.
Potamogeton gramineus
Ekologie: Tůně, mrtvá ramena a rybníky, v minulosti snad i tekoucí vody. Vyžaduje mezotrofní až přirozeně eutrofní prostředí a průhlednou vodu, z vod trvale zakalených rychle mizí. Roste v hloubkách až do 1,5 m, ale dobře snáší poklesy vody a úspěšně přežívá v terestrické podobě na obnaženém substrátu. Fragmenty rostlin se dobře uchycují i na plovoucím organickém materiálu.
Potamogeton gramineus
Popis: Velmi variabilní druh rdestu. Ponořené rostliny mají prodloužené, pravidelně olistěné lodyhy s přisedlými, poloprůsvitnými, kopinatými až úzce podlouhlými, často poněkud srpovitě zahnutými, 4–9 cm dlouhými a 2–8 mm širokými listy, které mají zvlněný okraj a 5–7 žilek. Na vrcholu lodyhy se zpravidla (ale ne vždy) tvoří řapíkaté, kožovité, eliptické až vejčité, 1,5–7 cm dlouhé a 0,5–3,5 cm široké listy plovoucí na hladině; tyto listy mají 11–21 žilek. Rostliny v semiterestrickém prostředí nemusí mít ponořené listy vůbec vyvinuty. Květenství je dlouze stopkatý klas vyčnívající nad vodní hladinu, nesoucí drobné čtyřčetné květy, plody jsou 2,4–3,1(–3,6) mm dlouhé nažky.
Záměny: Rdest trávolistý může být snadno zaměněn zejména ve fázi s kožovitými plovoucími listy za drobné jedince rdestu vzplývavého (Potamogeton natans). Ten má však listy zpravidla větší, 4–12 cm dlouhé, s 17–31 žilkami, na přechodu řapíku v čepel s kolénkovitým, bělavým úsekem (Potamogeton gramineus takový odlišně zbarvený úsek nemá). Druhu P. natans ovšem chybějí průsvitné ponořené listy; oba druhy se však mohou křížit.
Záměny mohou nastat i s rdestem světlým (Potamogeton lucens): tento druh kožovité plovoucí lisy vždy postrádá, naopak ponořené listy má zpravidla delší, (3–)7–18(–24) cm dlouhé, 9–11žilné. Kříženci mezi oběma druhy se také tvoří, tito hybridi mohou dokonce vytvářet klíčivé plody.
Potamogeton gramineus
Potamogeton gramineus
Potamogeton gramineus
Ohrožení a ochrana: Jeden z nejohroženějších druhů rdestů ve střední Evropě, s dramatickým poklesem počtu lokalit v poslední době. V České republice se nyní vyskytuje asi na 10–15 nalezištích. Většina z nich je v Polabí, několik je na Dokesku a Českomoravské vrchovině. V Červeném seznamu je právem řazen mezi kriticky ohrožené druhy (C1t). Na Slovensku je poněkud hojnější, proto je klasifikován „jen“ jako ohrožený (EN), ale je zařazen mezi druhy chráněné zákonem.
Potamogeton gramineus
Potamogeton gramineus
Potamogeton gramineus
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 23. 6. 2006 (ČR: Opolany) a 24. 6. 2011 (Slovensko, Oravská přehrada).