První snahy o vytvoření botanické zahrady v pražské Troji se datují k počátkům první republiky a nepřímo navazovaly na existenci Pomologického ústavu. Velkostatkář Antonín Svoboda daroval státu rozsáhlé pozemky pro výstavbu botanické zahrady, zoologické zahrady, vědeckých a výchovných ústavů v Troji a Bohnicích. Vznik nové pražské zahrady podporoval také prof. Karel Domin, který si byl vědom, že okolní výstavbou stísněná zahrada Na Slupi má jen malé možnosti dalšího rozvoje. Z velkolepých původních plánů však vznikla pouze ZOO, pozemky určené pro botanickou zahradu byly zastavěny vilkami. Z těchto pozemků dnes zahrada spravuje pouze památkově chráněnou vinici sv. Kláry (od roku 1995).
Botanická zahrada hlavního města Prahy
Velký podíl na vzniku pražské městské zahrady má její první ředitel Jan Jager, který usiloval o její založení od konce 50. let 20. století. V 60. letech los padl na pozemky v okolí ZOO. Dne 29. března 1966 byla usnesením Národního výboru hl. m. Prahy zřízena Pražská botanická zahrada jako osvětově naučné zařízení určené pro krátkodobou rekreaci obyvatel Prahy, s propojením vzdělávací a vědecké funkce. Fakticky však začala zahrada pracovat v roce 1969.
Botanická zahrada hlavního města Prahy
Původní plánovaná rozloha zahrady se pohybovala kolem 130 ha (dnešní rozloha je asi 40 ha a počítá se s intenzivními výsadbami na ploše 27 ha). V 70. a 80. letech byl stabilizován areál a na 4 samostatně oplocených areálech vznikaly první expozice. Ty však byly veřejnosti nepřístupné, otevíraly se pouze při pořádání akcí – např. výstavách kosatců. Zahrada se specializovala na výchovnou činnost, byl v ní botanický kroužek, pořádaly se přednášky. Také však vznikaly rozsáhlé sbírky listnatých i jehličnatých dřevin, kosatců, cibulovin a bonsají.
Botanická zahrada hlavního města Prahy
V roce 1992 se otvírá první veřejně přístupná expozice, navržená zahradní architektkou Jindrou Vavřínovou. Atraktivně navržený centrální záhon, velké trávníky i rozložení výsadeb akceptovalo barokní ráz krajiny, který je daný kaplí sv. Kláry a Trojským zámkem. Původní výsadby byly doplněny expozicí bambusů v roce 1995, drobnými skalkami a expozicemi léčivých a jedovatých rostlin.
Botanická zahrada hlavního města Prahy
V roce 1997 se otevírá snad nejhezčí část botanické zahrady – Asijská zahrada a skalky s flórou Středomoří a Turecka. Podél zdi vinice vznikla expozice vřesoviště.
Výstavba tropických skleníků se začala připravovat v roce 1994. Skleník Fata Morgana byl otevřen pro veřejnost až v červnu 2004.
Botanická zahrada hlavního města Prahy
Botanická zahrada hlavního města Prahy

Botanická zahrada hlavního města Prahy

Od roku 2003 byl o akcích otevřen areál původní Dendroškolky. Dnes je přístupna o víkendech během sezóny. Zvláště na jaře jsou zde atraktivní expozice hajniček, pivoňková louka s dřevitými i bylinnými pivoňkami, expozice suché severoamerické krajiny s kaktusy a jukami.
V botanické zahradě se pěstuje asi 20 tisíc taxonů a kultonů rostlin. K nejvýznamnějším sbírkám patří cibuloviny, z nichž velká část pochází z expedičních sběrů ve Středomoří, Turecku a Číně. Významné jsou sbírky zahradních trvalek – především sbírky kosatců, denivek a pivoněk patří k největším ve střední Evropě. Zajímavý je také program konzervace původních českých odrůd, který zahrada připravuje.
I pro dendrology se najde pár zajímavých exponátů. Významná je sbírka stálezelených listnatých dřevin. Ojedinělá je také kolekce tamaryšků a další pouštních dřevin ze Střední Asie a západní Číny. Rostliny jsou však zatím příliš malé, takže bude trvat několik let, než se s nimi návštěvník seznámí.
Botanická zahrada hlavního města Prahy
Samozřejmě nemůžeme vynechat tropické sbírky – největší českou kolekci láčkovek, palem a cykasů.
Botanická zahrada hlavního města Prahy
Botanická zahrada se stará o chráněná území Havránka a Salabka, archeopark a provozuje naučnou stezku. V současnosti se uvažuje o reorganizaci zahrady a jejím sloučení se ZOO.
Botanická zahrada hlavního města Prahy
Botanická zahrada hlavního města Prahy
Fotografovali Pavel Sekerka a Ladislav Hoskovec.