Železniční nádraží a tratě jsou stanoviště se zcela neobvyklými vlastnostmi. Substrát je zde štěrkovitý a obvykle dobře provzdušněný, vysýchavý. Většinou je dobře zásobený dusíkem. Nepříznivou vlastností je, že se zde objevují pro přírodu neobvyklé sloučeniny uhlíku (nafta aj.).
Salsola kali
Konkurenční vlastnosti rostlin se na těchto lokalitách nemohou obvykle projevit, protože nádraží bývají pravidelně ošetřována herbicidy proti zarůstání kolejišť. Samozřejmě na růst rostlin má vliv také hustota provozu na jednotlivých kolejích. Na železničních tratích a nádražích se proto často nacházejí rostliny s malou konkurenční schopností a s krátkou vegetační dobou na jaře nebo na podzim, které stihnou vyklíčit, vyrůst a přinést semena před nebo po obvyklém ošetření ploch herbicidy. Také se mohou na tratích a nádražích objevit rostliny, jejichž původní stanoviště má některé vlastnosti podobné železničním substrátům.
Nádraží jsou často místy, kde se objevují rostliny, jejichž rozmnožovací částice se sem dostanou s nákladem. Nalezneme zde proto často rostliny ruderální, dokonce i ty vzácnější z nich. Často je jejich nález náhodný.
Další rostliny, které nacházíme na nádražích, jsou ty, které na jiných místech mohou být přehlíženy. Na nádraží vytvoří právě díky volnému prostoru často nepřehlédnutelný porost.
Velká nádraží obvykle hostí rostliny spíše ruderálního charakteru, případně druhy přivezené s nějakým nákladem. Na malých nádražích se naopak častěji objevují rostliny z blízkého okolí.
Železniční nádraží a trati jsou tedy zajímavým biotopem, který nabízí možnost růstu i vzácným rostlinám. Při rekonstrukci nádraží, kdy je substrát vyměněn za nový štěrk, jsou tyto rostliny zlikvidovány a přežívají obvykle jen invazní křídlatky, jejichž oddenky zůstanou pod štěrkem a opět prorostou. Podobně při rekonstrukci utrpí i živočichové, kteří se ve městě usídlí právě u trati nebo na okraji nádraží.

Na pražských nádražích byly v letech 2008 a 2009 – při průzkumu organizovaném Přírodovědnou společností – z ohrožených a vzácnějších druhů rostlin zjištěny:

C1 – kriticky ohrožené taxony cévnatých rostlin:

  • Chenopodium murale – merlík zední – nádraží Holešovice;
  • Xanthium strumarium – řepeň durkoman – nádraží Braník;

C2 – taxony silně ohrožené:

  • Dipsacus laciniatus – štětka laločnatá – nádraží Čakovice;
  • Sisymbrium orientale – hulevník východní – Masarykovo nádraží;
  • Stachys annua – čistec roční – nádraží Bubeneč;
  • Stellaria pallida – ptačinec bledý – nádraží Čakovice, Radotín, Ruzyně, Strašnice, Velká Chuchle, Vršovice;

C3 – druhy ohrožené:

  • Cerastium brachypetalum agg. – rožec krátkoplátečný – nádraží Velká Chuchle, pravděpodobně Cibulka, Dejvice, Holyně, Veleslavín (rostliny nebyly sbírány v optimálním období, proto obtížně určitelné);
  • Cerastium semidecandrum – rožec pětimužný – nádraží Běchovice, Čakovice, Horní Počernice, Hostivař, Jinonice, Radotín, Ruzyně, Satalice, Velká Chuchle, Zličín, Braník, Dejvice, Hlubočepy, Holyně, Komořany, Krč, Modřany nákladní, Řeporyje, Stodůlky, Vršovice, Zbraslav;
  • Cirsium eriophorum – pcháč bělohlavý – Masarykovo nádraží;
  • Crepis foetida subsp. rhoeadifolia – škarda smrdutá mákolistá – nádraží Bubny, Holešovice, Libeň, Masarykovo nádraží, Vysočany, Řeporyje, Uhříněves;
  • Erysimum crepidifolium – trýzel škardolistý – nádraží Zličín, Žvahov, Hlubočepy;
  • Filago arvensis – bělolist rolní – nádraží Uhříněves;
  • Galeopsis angustifolia – konopice úzkolistá – nádraží Smíchov, Braník;
  • Medicago minima – tolice nejmenší – nádraží Jinonice;
  • Salsola kali subsp. rosacea (Salsola australis) – slanobýl ruský – nádraží Bubny, Libeň;
  • Saxifraga tridactylites – lomikámen trojprstý – nádraží Běchovice, Čakovice, Horní Počernice, Hostivař, Jinonice, Klánovice, Radotín, Satalice, Modřany nákladní, Zbraslav;
  • Stellaria neglecta – ptačinec přehlížený – nádraží Sedlec;
  • Veronica praecox – rozrazil časný – nádraží Braník, Dejvice, Řeporyje, Veleslavín;

C4a – vzácnější taxony vyžadující pozornost – méně ohrožené:

  • Anchusa officinalis – pilát lékařský – nádraží Bubny, Libeň, Braník, Komořany, Krč, Modřany nákladní, Zbraslav;
  • Arctium nemorosum – lopuch hajní – nádraží Vysočany;
  • Berberis vulgaris – dřišťál obecný – nádraží Smíchov;
  • Bothriochloa ischaemum – vousatka prstnatá – nádraží Smíchov;
  • Carduus nutans – bodlák nicí – nádraží Horní Počernice;
  • Carex humilis – ostřice nízká – nádraží Běchovice;
  • Epilobium dodonaei – vrbovka rozmarýnolistá – nádraží Libeň;
  • Festuca pallens – kostřava sivá – nádraží Bubny, Holešovice;
  • Festuca valesiaca – kostřava walliská – nádraží Modřany nákladní;
  • Myosotis sparsiflora – pomněnka řídkokvětá – nádraží Holyně;
  • Papaver argemone – mák polní – nádraží Bubny;
  • Petrorhagia prolifera – hvozdíček prorostlý – nádraží Bubny, Libeň;
  • Potentilla recta – mochna přímá – nádraží Bubeneč, Hlubočepy, Vršovice;
  • Silene noctiflora – silenka noční – nádraží Bubny;
  • Ulmus minor – jilm habrolistý – nádraží Dejvice;
  • Vicia dumetorum – vikev křovištní – nádraží Bubeneč;

C4b – vzácnější taxony vyžadující pozornost – nedostatečně prostudované:

  • Cerastium pumilum – rožec nízký – nádraží Běchovice, Čakovice, Horní Počernice, Hostivař, Jinonice, Ruzyně, Zličín;

konopice úzkolistá – nádraží Smíchov
Celkově tedy bylo nalezeno na zmapovaných nádražích Prahy 35 ohrožených a vzácnějších taxonů rostlin, což tedy představuje 6,8 % z celkového počtu všech zaznamenaných taxonů (513). Dva z nich patřily k druhům kriticky ohroženým (C1), čtyři k silně ohroženým (C2), 12 bylo ohrožených (C3), 16 vzácnějších vyžadujících pozornost, méně ohrožených (C4a) a jeden patřil k vzácnějším, nedostatečně prostudovaným (C4b).
Nejvíce ohrožených a vzácnějších druhů rostlo ve stanicích Bubny a Dejvice, kde jsme zaznamenali po 7 taxonech těchto rostlin. Po pěti taxonech rostlo na nádražích v Braníku, Čakovicích a Libni, čtyři taxony měly stanice Běchovice, Horní Počernice, Jinonice a Modřany – nákladní. Úplnou absenci ohrožených a vzácnějších druhů jsme zaznamenali pouze na dvou nádražích – Praha-Kbely a Modřany zastávka.
Podle původních stanovišť tyto druhy můžeme rozdělit následovně:

Druhy ruderální, pro které je nádraží stanovištěm s dostatkem dusíku:

  • Chenopodium murale – merlík zední (C1): nádraží Holešovice; archeofyt rostoucí u nás roztroušeně až vzácně, na ruderálních stanovištích, u zdí domů, na nádražích, častěji v nížině, v současnosti ustupuje; nově byl zavlékán s textilními surovinami, znám např. z okolí Prahy.
  • Xanthium strumarium – řepeň durkoman (C1): nádraží Braník; druh rostoucí na rumištích, v železničních stanicích, při okrajích polí; archeofyt dříve dosti rozšířený v teplejších oblastech, okolí Prahy, v Polabí, Poohří, dnes se nachází dosti vzácně na jižní Moravě, jinde spíš náhodně.
  • Salsola kali subsp. rosacea (Salsola australis) – slanobýl ruský (C3): nádraží Bubny, Libeň; přirozeně roste na okrajích písčitých borů, v pískovnách, na ruderálních stanovištích se sypkým nezpevněným povrchem, roste v nížině až pahorkatině; lze nalézt v severozápadních, středních a východních Čechách a na jižní Moravě; archeofyt, z okolí Prahy a Brna více méně vymizel, i když byl dříve hojný.

Druhy, které se objevovaly dříve v krajině jako plevely:

  • Stachys annua – čistec roční (C2): nádraží Bubeneč; dříve rostl na polích v nížinách a pahorkatinách po sklizni, na strništích, po změně obdělávání polí se stal vzácným, roste na vinicích nebo malých soukromých políčkách, vzácně, např. Český kras, jižní Morava.
  • Veronica praecox – rozrazil časný (C3): nádraží Braník, Dejvice, Řeporyje, Veleslavín; původní stanoviště jsou výslunné stráně a skalní stepi v nížině a pahorkatině, druhotné stanoviště jsou náspy, meze, úhory, pole, najdeme ho v severovýchodních, severozápadních a středních Čechách (např. Český kras), na střední a jižní Moravě.
  • Papaver argemone – mák polní (C4a): nádraží Bubny; u nás roste poměrně vzácně na polích, úhorech, na písčitých půdách v nížinách až pahorkatinách.
  • Anchusa officinalis – pilát lékařský (C4a): nádraží Bubny, Libeň, Braník, Komořany, Krč, Modřany nákladní, Zbraslav; roste většinou na antropogenních stanovištích (pole, rumiště, okraje cest), zřídka v přirozených společenstvech (suché stráně) v nížinách až pahorkatinách, spíše v teplejších územích.
  • Silene noctiflora – silenka noční (C4a): nádraží Bubny; u nás polní plevel (archeofyt), roste na úhorech, v zahradách, řidčeji rumištích, železničních stanicích, jednotlivé exempláře.

Druhy původně rostoucí na kamenitých a písčitých stanovištích:

  • Dipsacus laciniatus – štětka laločnatá (C2): nádraží Čakovice; roste dosti vzácně v teplých oblastech, na náspech komunikací a skládkách.
  • Sisymbrium orientale – hulevník východní (C2): Masarykovo nádraží; u nás na jižní a střední Moravě na okrajích komunikací, na vinicích, rumištích, na křovinatých svazích, v Čechách pravděpodobně jen zavlečený.
  • Stellaria pallida – ptačinec bledý (C2): nádraží Čakovice, Radotín, Ruzyně, Strašnice, Velká Chuchle, Vršovice; roste na jižní a jihovýchodní Moravě v suchých trávnících, na vátých píscích, na písčitých půdách, známý ze středních a východních Čech, dříve nerozlišován od Stellaria media, a proto jeho rozšíření nedostatečně známé, z Prahy jsou známy jeho lokality.
  • Cerastium brachypetalum agg. – rožec krátkoplátečný (C3): nádraží Velká Chuchle, pravděpodobně i Cibulka, Dejvice, Holyně, Veleslavín; roste na výslunných stráních, na okrajích světlých lesů, jen v teplejších oblastech, často na vápencích; rozšíření v ČR málo známé.
  • Cerastium semidecandrum – rožec pětimužný (C3): nádraží Běchovice, Čakovice, Horní Počernice, Hostivař, Jinonice, Radotín, Ruzyně, Satalice, Velká Chuchle, Zličín, Braník, Dejvice, Hlubočepy, Holyně, Komořany, Krč, Modřany nákladní, Řeporyje, Stodůlky, Vršovice, Zbraslav; roste na výslunných stráních, na píscích, nížina, pahorkatina, v teplejších oblastech, často jako pionýrská rostlina na propustných suchých půdách, z dolního Povltaví známý.
  • Cirsium eriophorum – pcháč bělohlavý (C3): Masarykovo nádraží; roste na výslunných stráních od nížin do hor, např. Český kras, Polabí, České středohoří.
  • Crepis foetida subsp. rhoeadifolia – škarda smrdutá mákolistá (C3): nádraží Bubny, Holešovice, Libeň, Masarykovo nádraží, Vysočany, Řeporyje, Uhříněves; původní stanoviště jsou narušované suché trávníky, druhotně roste na okrajích komunikací, zejména v kolejištích, na železničních nádražích, na vinicích, v těžebních prostorech, v teplejších územích, často v Českém krasu nebo mezi Prahou a Litoměřicemi.
  • Erysimum crepidifolium – trýzel škardolistý (C3): nádraží Zličín, Žvahov, Hlubočepy; původní stanoviště jsou výslunné skály, kamenité svahy, skalní stepi, druhotně staré zdi, akátiny, roste od nížin do pahorkatiny, u nás především v severozápadních a středních Čechách.
  • Filago arvensis – bělolist rolní (C3): nádraží Uhříněves; roste na úhorech, okrajích polí, lesů a cest, především na písčitém podkladu, půdy chudé na humus, dříve hojný.
  • Galeopsis angustifolia – konopice úzkolistá (C3): nádraží Smíchov, Braník; roste na suchých travnatých stráních, druhotně v lomech, na železničních náspech, úhorech.
  • Medicago minima – tolice nejmenší (C3): nádraží Jinonice; roste na výslunných skalnatých svazích, na písčinách, v okolí hradů, v řídkých porostech, teplomilná.
  • Saxifraga tridactylites – lomikámen trojprstý (C3): nádraží Běchovice, Čakovice, Horní Počernice, Hostivař, Jinonice, Klánovice, Radotín, Satalice, Modřany nákladní, Zbraslav; původní stanoviště jsou skalní stepi a výslunné stráně v nížinách a pahorkatinách (severozápadní a střední Čechy, střední a jižní Morava), často na vápenci, dnes náhradní stanoviště nádraží.
  • Bothriochloa ischaemum – vousatka prstnatá (C4a): nádraží Smíchov; původní stanoviště jsou suché kamenité stráně a stepní lysiny, v nížině až pahorkatině, zde pravděpodobně z Českého krasu.
  • Berberis vulgaris – dřišťál obecný (C4a): nádraží Smíchov; původní stanoviště suché křovinaté stráně, okraje listnatých lesů, na vápnitých podkladech; zde pravděpodobně z Českého krasu.
  • Carduus nutans – bodlák nicí (C4a): nádraží Horní Počernice; roste na úhorech, okrajích cest, půdy bohaté dusíkem, častěji v teplejších územích.
  • Carex humilis – ostřice nízká (C4a): nádraží Běchovice; původní stanoviště stepní a skalnaté stráně, teplomilné doubravy, písčiny v nížinách a pahorkatinách, zde pravděpodobně zavlečena se štěrkem.
  • Epilobium dodonaei – vrbovka rozmarýnolistá (C4a): nádraží Libeň; u nás roste v pískovnách, kamenolomech, na kamenitých náspech, na železnici, v Čechách vzácněji, pravděpodobně zavlečena se štěrkem.
  • Festuca pallens – kostřava sivá (C4a): nádraží Bubny, Holešovice; roste na skalních výchozech tvrdých, kyselých i bazických hornin v nížině až pahorkatině.
  • Festuca valesiaca – kostřava walliská (C4a): nádraží Modřany nákladní; roste ve stepních trávnících, na kamenitých svazích.
  • Petrorhagia prolifera – hvozdíček prorostlý (C4a): nádraží Bubny, Libeň; roste na kamenitých stráních, písčinách, v lomech, obvykle na nevápennatých sustrátech, někdy podél komunikací, častěji teplejší oblasti.
  • Potentilla recta – mochna přímá (C4a): nádraží Bubeneč, Hlubočepy, Vršovice; roste na kamenitých stráních, na okrajích cest.
  • Cerastium pumilum – rožec nízký (C4b): nádraží Běchovice, Čakovice, Horní Počernice, Hostivař, Jinonice, Ruzyně, Zličín; roste na výslunných travnatých a kamenitých stráních, okrajích světlých lesů, spíš v teplejších oblastech, často na antropicky ovlivněných stanovištích, rozšíření je nedokonale známé.

Druhy lesní:

  • Quercus cerris – dub cer (C2): nádraží Vysočany; pochází z teplomilných doubrav, u nás původní jen na jižní Moravě, v Čechách vysazovaný, zde se jedná o vysazený strom nebo náhodný semenáč.
  • Stellaria neglecta – ptačinec přehlížený (C3): nádraží Sedlec; roste v lužních lesích a pobřežních lemech, známý dosud jen ze středních Čech, zde má jeho výskyt pravděpodobně souvislost s povodní v roce 2002, která silně zasáhla okolí nádraží.
  • Arctium nemorosum – lopuch hajní (C4a): nádraží Vysočany; roste ve vlhčích lesích, na okrajích lesních cest, paseky; stínomilný druh.
  • Myosotis sparsiflora – pomněnka řídkokvětá (C4a): nádraží Holyně; roste v lužních a vlhkých suťových lesích; nádraží Holyně je malé, v Prokopském údolí, podklad vlhkého suťového lesa odpovídá tomuto stanovišti.
  • Ulmus minor – jilm habrolistý (C4a): nádraží Dejvice; roste ve světlých listnatých lesích, jilmy se dříve často vysazovaly jako městské alejové stromy, snadno se šíří křídlatými nažkami.
  • Vicia dumetorum – vikev křovištní (C4a): nádraží Bubeneč; roste ve světlých lesích, na okrajích křovin, zde pravděpodbně souvislost se sousedstvím parku Stromovka.

Magistrát hl. m. Prahy

Na projekt průzkumu invazivních druhů rostlin pražských železničních nádraží, který vytvářejí Přírodovědná společnost a web Botany.cz, finančně přispělo Hlavní město Praha.