PROTEA LACTICOLOR Salisb. – protea

Čeleď: Proteaceae Juss. – proteovité

Protea lacticolor

Rozšíření: Druh je znám pouze z Jihoafrické republiky z provincie Western Cape, kde roste na malém území přibližně mezi městečky Wellington a Grabouw, zejména v horské skupině Hottentots-Holland Mountains.

Ekologie: Provází břehy potoků nebo vegetaci fynbos na vlhkých stanovištích na břidlicích, lokality leží v nadmořské výšce 600–1500 m. Hlavními opylovači jsou ptáci. Rostliny nejsou odolné proti ohni, přežívají pouze semena, která klíčí bezprostředně poté, co prošly požárem; nažky šíří vítr.

Protea lacticolor

Popis: Stálezelený keř nebo malý stromek dorůstající výšky 2–6 m. Listy jsou střídavé, přisedlé, vejčité, asi 8 cm dlouhé, modrozelené až šedozelené, lysé, na bázi srdčité, celokrajné, na vrcholu tupé. Květenství je strboul na koncích větví, až 8 cm dlouhý a 6 cm široký; vnější zákrovní listeny jsou vejčité, zelené, často hnědě lemované, vnitřní kopisťovité, přitiskle měkce hedvábitě chlupaté, na okraji výrazně bíle brvité, žlutobílé, krémové až růžové; okvětí je srostlé jen na bázi, žlutobílé nebo růžové, měkce chlupaté; čnělka je stejně dlouhá jako zákrov, na vrcholu s tenkým nosičem pylu. Plody jsou chlupaté nažky.

Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu Jihoafrické republiky (2009) je tento druh klasifikován jako ohrožený (EN – endangered). V současné době je známo celkem 8 lokalit s roztroušenými nepočetnými populacemi; jejich stanoviště jsou silně invadována nepůvodními druhy, např. borovicí Pinus pinaster.

Protea lacticolorProtea lacticolor
Protea lacticolor
Protea lacticolor
Protea lacticolor

Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 27. 9. 2012 (Jihoafrická republika, Kirstenbosch National Botanical Garden).