Syn.: Protea ignota Phillips, Protea ligulaefolia Sweet, Protea minor Compton, Protea umbonalis Sweet
Čeleď: Proteaceae Juss. – proteovité
Protea longifolia
Rozšíření: Endemický druh Jihoafrické republiky, vyskytuje se pouze v jižní části provincie Western Cape. Lokality leží v nevelkém prostoru mezi pohořím Hottentots Holland Mountains a Střelkovým mysem.
Ekologie: Charakteristický druh vegetace fynbos na kyselých písčitých substrátech. Květy jsou opylovány ptáky. Při ohni starší rostliny odumírají, ale požár iniciuje separaci a rozptýlení nažek (větrem), které posléze na spáleništích dobře klíčí.
Protea longifolia
Popis: Stálezelený rozkladitý keř dorůstající výšky 1,5 m. Listy jsou střídavé, čárkovitě obkopinaté, 9–20 cm dlouhé a 0,5–1,7 cm široké, k vrcholu prohnuté, lysé, na bázi zúžené, na okraji s žlutým chrupavčitým lemem, na vrcholu nejčastěji zaokrouhlené. Válcovitá květenství na koncích větví jsou 8–16 cm dlouhá a 4–9 cm široká; zákrovní listeny jsou zelenavé až růžové, vnější jsou vejčité, na vrcholu hnědě lemované, vnitřní jsou čárkovitě obkopinaté až lehce lžicovité, na okraji hustě brvitě chlupaté, ale bez chomáče chlupů na konci; květy jsou poněkud delší než listeny; okvětí je bílé, v horní části nápadně černě vlnaté; tyčinky jsou velmi krátké; čnělky jsou 4–6,5 cm dlouhé. Plody jsou drobné chlupaté nažky, které zůstávají dlouho na mateřských rostlinách v šiškovitých plodenstvích.
Záměny: Morfologicky dobře vyhraněný a snadno rozeznatelný druh podle černě chlupatých apikálních konců okvětí a absence tmavé či bílé „brady“ na vnitřních listenech, která je nápadná u řady druhů, s nimiž se tento druh vyskytuje na stejných lokalitách (např. Protea lepidocarpodendron).
Ohrožení a ochrana: Na jedné straně stále existují početné populace tohoto druhu, ale v posledních 10–20 letech zaniklo kolem 30 % populací; na vině jsou jak ztráty na rozloze stanovišť, tak přirozená populační dynamika, nezanedbatelnou roli hraje i šíření nepůvodních invazních druhů. Tyto důvody vedly k tomu, že v Červeném seznamu Jihoafrické republiky (2009) je zahrnut mezi zranitelné druhy (VU – vulnerable).
Protea longifoliaProtea longifolia
Protea longifoliaProtea longifolia
Protea longifolia
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 13. a 27. 9. 2012 (Jihoafrická republika, Western Cape: Hermanus, rezervace Fernkloof; Kirstenbosch National Botanical Garden).