Syn.: Erodendrum lorifolium Knight, Protea macrophylla R. Br.
Čeleď: Proteaceae Juss. – proteovité
Protea lorifolia
Rozšíření: Endemit květenné říše Capensis, roste jen v Jihoafrické republice v provinciích Western a Eastern Cape. Areál se táhne od horské skupiny Koue Bokkeveld vnitrozemím až po město Grahamstown.
Ekologie: Roste na suchých kamenitých svazích ve formaci fynbos, převážně na podkladu tvrdých, kyselých a živinami chudých pískovců, lokality leží v nadmořské výšce 400–1400 m. Květy opylují ptáci. Požár dospělé keře nepřežívají, avšak nažky se z plodenství uvolňují teprve po ohni a šíří se větrem. Semena klíčí po chladném období, následujícím po požáru.
Protea lorifolia
Popis: Stálezelený statný keř nebo menší stromek, dorůstá výšky 1,5–3,5(–5) m. Listy jsou střídavé, přisedlé nebo krátce řapíkaté, podlouhle eliptické nebo obkopinaté, asi 12 cm dlouhé a 2,5 cm široké, šedozelené až šedomodré, v dospělosti lysé, na bázi zúžené, se ztloustlým, často načervenalým nebo žlutým okrajem a střední žilkou, na vrcholu špičaté. Květenství je elipsoidní strboul na koncích větví, 7–13 cm dlouhý a 2,5–5 cm široký, zčásti zakrytý přímými nejvyššími listy; vnější zákrovní listeny jsou vejčité, hnědavé, vnitřní kopinaté, přitiskle měkce hedvábitě chlupaté, na okraji výrazně bíle brvité a na vrcholu často s chomáčkem tmavých chlupů, krémové až růžové; okvětí je sytěji zbarvené, měkce chlupaté; čnělka je 5,5–6,5 cm dlouhá, kratší než zákrov. Plody jsou chlupaté nažky.
Ohrožení a ochrana: Patří k druhům s větším areálem a početnějšími populacemi, takže Červený seznam flóry Jihoafrické republiky (2009) jej zařazuje mezi taxony vyžadující pozornost (LC – least concern).
Protea lorifolia
Protea lorifoliaProtea lorifolia
Protea lorifolia
Protea lorifolia
Protea lorifolia
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 21. 9. 2012 (Jihoafrická republika, Western Cape: Ceres, Hottentotskloof).