Syn.: Protea tenuifolia R. Br.
Česká jména: stříbřenec (Presl 1846), protea (Mareček 1999)
Čeleď: Proteaceae Juss. – proteovité
Protea scabra
Rozšíření: Endemit provincie Western Cape v Jihoafrické republice, vyskytuje se v nevelkém území mezi městy Stellenbosch a Riviersonderend, nejhojněji v pohoří Kogelberg a Fernkloof poblíž městeček Betty’s Bay a Hermanus.
Ekologie: Roste ve vegetaci fynbos v rozpětí nadmořských výšek 50–900 m. Podkladem jsou převážně velmi tvrdé a živinami mimořádně chudé pískovce, roste na místech s často se opakujícími požáry, které dobře snáší díky podzemnímu kmínku, jež nebývá žárem poškozován. Opylovači jsou zřejmě hlodavci. Semena jsou přenášena větrem. Druh kvete především po požárech.
Protea scabra
Popis: Keřík s podzemním kmínkem, který na povrchu půdy nese až 0,5 m širokou růžici vzpřímených, tuhých, drsných, čárkovitých až úzce obkopinatých, často žlábkovitých, 6–25 cm dlouhých celokrajných listů. Vprostřed listů se vytváří téměř přisedlé květenství 3–5 cm v průměru; je podepřeno bělavými nebo žlutavými, na vnější straně rezavě chlupatými zákrovními listeny; vlastní květy jsou velmi početné, mají dvoupyské okvětí tvořené 3 srostlými a jedním volným lístkem; tyčinky jsou 4; gyneceum tvoří jediný volný plodolist s obloukovitě prohnutou, 3–3,5 cm dlouhou čnělkou. Nažky jsou ochmýřené.
Poznámka: Druh patří do skupiny „bezlodyžných“ – jsou to velmi specializované druhy, které většinou vydávají vůni po kvasnicích, čímž lákají pozoruhodné savčí opylovače a nabízejí jim množství nektaru. Pro tyto druhy je rovněž charakteristická světlá barva zákrovu v květenství.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu Jihoafrické republiky figuruje v kategorii druhů blízkých ohrožení (near threatened).
Protea scabra
Protea scabra
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 13. 9. 2012 (Jihoafrická republika, Western Cape: Hermanus, rezervace Fernkloof).