Holantarctis – Novozélandská oblast – Provincie Chathamských ostrovů

Necelých 700 km východně od Nového Zélandu se nachází souostroví Chathamských ostrovů. Je na nich vymezena provincie, která se řadí do Novozélandské oblasti Holantarctis. Desítka větších ostrovů obklopená drobnými skalisky je rozptýlena asi na čtyřicetikilometrovou vzdálenost a má rozlohu 966 km2. Z geologického hlediska jsou ostrovy dosti složité – jejich základem jsou staré břidlice (podobné novozélandským) a sopečné horniny, na něž se později usadil sedimentární materiál. Vynořené jsou asi poslední 4 miliony let, ale rozloha souše v průběhu doby velmi kolísala. Povrch je nyní jen mírně členitý, dosahuje nadmořské výšky jen 297 m, místy ale jsou vápencové plošiny. Klima je mírné, oceanické, s nepříliš velkými rozdíly, průměrné roční teploty jsou 11,5 °C a srážkový úhrn dosahuje něco přes 900 mm. V zimě mohou spadnout minimální teploty slabě pod bod mrazu. Důležitým ekologickým činitelem je permanentní vítr.

Rhopalostylis sapida

Kostru zdejší vegetace tvoří stálezelené lesy, v nichž dominují Olearia traversii (Asteraceae), Coprosma chathamica (Rubiaceae), Corokia macrocarpa (Argophyllaceae), Hymenanthera chathamica (Violaceae), Rapanea chathamica (Primulaceae), Plagianthus regius subsp. chathamicus (Malvaceae), Pseudopanax chathamicus (Araliaceae) a Veronica gigantea (Plantaginaceae). V nižší úrovni jsou stromové kapradiny Cyathea dealbata, Cyathea medullaris, Balantium antarcticum a Dicksonia squarrosa a palma Rhopalostylis sapida, typické jsou epifyty, např. Tmesipteris tannensis (Psilotaceae) a zástupci čeledi Hymenophyllaceae; mezi epifyty i terestrickými rostlinami je velká diverzita kapraďorostů. Na otevřených okrajích a ve vyšších polohách ostrovů jsou hlavní dřeviny Dracophyllum arboreum (Ericaceae) a Brachyglottis huntii (Asteraceae). Na vápencích je nejčastější dominantní dřevinou jerlín Sophora chathamica.

Na nejvyfoukávanějších místech se vyvinula vřesoviště s keříky Leptecophylla robusta (Ericaceae), Pimelea villosa subsp. arenaria (Thymelaeaceae) a drnovitou Libertia ixioides (Iridaceae), vlhčí vřesoviště tvoří Dracophyllum paludosum, jinde jsou typické porosty kapradiny Pteridium arachnoideum. Na mokřadech jsou typické porosty Restio distichus (Restionaceae), místy Carex chathamica a Carex ventosa, na přechodně zaplavovaných stanovištích roste Coprosma propinqua (Rubiaceae), Astelia chathamica (Asteliacae), rákos Chionochloa conspicua a více druhů vrbovek (Epilobium). Dále jsou zde rašeliniště různých typů, některé jen s travami, např. s Hierochloë redolens a Poa chathamica, na jiných jsou typické hvězdnicovité Sporadanthus traversii a Olearia semidentata, jinde převládá kapradina Gleichenia circinnata. Podle protékajících potoků jsou typické porosty Phormium tenax (Xanthrrhoeaceae).

Acaena novae-zelandiae

Na písčitých plážích roste opletník Calystegia soldanella, spolu s endemickou rostlinou Myosotidium hortensium (Boraginaceae), kostřavou Austrofestuca littoralis, v mezidunových sníženinách přistupují šáchorovité Carex pumila a Ficinia spiralis, v zázemí pláží pak statný mléč Sonchus grandifolius. Skály při moři porůstá Samolus repens (Primulaceae) a bařička Triglochin striata, místy i rozrazil Veronica chathamica a starček Senecio radiolatus, na vápencích Veronica dieffenbachii a Senecio lautus. Naopak na bahnitém pobřeží je nejčastější Disphyma australe (Aizoaceae), v ptačích koloniích Leptinella featherstonii (Asteraceae).

Disphyma australe

Autochtonní květena čítá 465 druhů cévnatých rostlin, mezi nimi je 54 taxonů endemických. Je zde dokonce monotypický endemický rod Myosotidium. Zásadní je podobnost s flórou Nového Zélandu, od níž je odvozena i většina endemitů; tato flóra vykazuje gondwanský původ, jak naznačují např. zdejší keříčkové endemické rozrazily, dříve řazené do rodu Hebe. Několik druhů však jakoby Nový Zéland přeskočilo a má vztah spíše ke Kermadeckým ostrovům a Norfolku nebo k ostrovu Lorda Howea a Austrálii (Leucopogon parviflorus).
Holantarktická květena však naznačuje i určité vztahy s Holarctis, na což poukazuje např. rod Epilobium, hořec Gentianella chathamica, ale i zmíněné Myosotidium hortensium, jehož nejbližšími příbuznými jsou mediteránní druhy rodu Omphalodes.

Discaria toumatou

Na BOTANY.cz zastupují původní květenu této provincie druhy:

Sousedící floristická provincie:

Euphorbia glauca

Fotografovala Věra Svobodová.