Naše putování za botanickými ilustracemi prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) dorazilo už do 20. století. Je to doba nám stále blízká, mohli bychom snad o ní tedy říci hodně. Jenže právě ona její blízkost činí i problémy – nemůžeme se o ní vyjadřovat s dostatečným citovým odstupem.
Pro minulé století byla příznačná výrazná modernizace tiskařské techniky. Ta umožnila značně rozšířit knižní produkci, vznikla tak zvýšená poptávka i po nových knižních ilustracích. Tato situace měla rozhodně silný vliv také na vědeckou ilustraci.
Botanická ilustrace se ve 20. století dočkala značného zájmu. Většina významných ilustrátorů spolupracovala s předními botaniky na odborných projektech, zároveň však nezřídka pracovala i pro největší nakladatelské domy, které dokázaly vydávat jejich knihy v mnoha jazykových mutacích a rozšířit je tak třeba i do celého světa. Vědecká ilustrace pronikla ve větší míře také do škol. Určitá luxusnost botanických knih, která byla dobře patrná ještě v polovině 19. století, byla teď nahrazena střízlivou podobou poměrně levných knih, které vycházely ve velkých nákladech.
V roce 1964 se poprvé konala významná mezinárodní výstava botanických ilustrací (International Exhibition of Botanical Art & Illustration) v americkém Pittsburghu, kterou pořádal Hunt Institute for Botanical Documentation, v roce 2007 se konala tato výstava již po dvanácté. Těchto prestižních výstav se účastnili i někteří čeští umělci, ve zdejší sbírce botanických ilustrací jsou zastoupeni Otto Ušák, Karel Svolinský, František Severa, Jindřich Krejča, Jarmila Haldová, Anna Vojtech, Aurel Dermek, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban, Vlasta Vodičková, Petr Liška a František Procházka. Byly však pořádány i mnohé další výstavy, především v USA, Austrálii, ale i jinde. Vědecká ilustrace se stala svébytným uměleckým žánrem, který bylo možno i speciálně studovat.
Polívka
Tato kresba prstnatce májového je bezesporu ve 20. století nejčastěji zveřejňovaným vyobrazením tohoto druhu u nás. Pochází ze čtvrtého svazku Názorné květeny zemí koruny české středoškolského pedagoga Františka Polívky, který vyšel v Olomouci v roce 1902. Autorem této kresby je zřejmě výtvarník Adolf Kašpar. Tato ilustrace byla vytištěna ještě navíc v mnoha vydáních Polívkova školního Klíče, v Dominově a Podpěrově zpracování Klíče k úplné květeně republiky Československé (1928) i v Dostálově Nové květeně ČSSR (1989). Uznejme, že toto vyobrazení je krásné a botanicky dosti věrné. Můžeme ho srovnat i s jinými dobovými kresbami.

GraebnerDostál

Třeba s podobou prstnatce májového v německém klíči Paula Graebnera Taschenbuch zum Pflanzenbestimmen z roku 1918. Srovnání se nabízí i s jinou kresbou použitou v některých dílech Josefa Dostála (Květena ČSR z roku 1950 a Klíč k úplné květeně ČSR z roku 1954), jejíž autorkou je Vlasta Kneblová.
Je zajímavé, že ještě v roce 1924 použili Britové ilustrace ze starého Handbook of the British flora George Benthama z roku 1865 v knize Illustrations of the British Flora Waltera Hooda Fitche. Zdá se, že začátek 20. století je vlastně v mnohém ještě jen pokračováním století předešlého. Známým vyobrazením prstnatce májového je i kresba z německého klíče Excursionsflora von Deutschland (Gefässpflanzen: Atlasband), kterému se obecně říkává – v upomínku na původního autora díla – Rothmaler. V porovnání s Polívkou připadá i tato kresba trochu neučesaně.
FitchRothmaler
Mezi klasická ilustrátorská díla 20. století můžeme hrdě zařadit tvorbu českých výtvarných umělců. Bezesporu k nim patří i zde svými díly zastoupení Otto Ušák, Karel Svolinský, Jindřich Krejča, Květoslav Hísek a Vojtěch Štolfa. Tyto obrázky jistě zná mnohý z našich čtenářů, jsou to právě tyto ilustrace, které nás již od mládí učily rozpoznávat nejen orchideje. Bylo by však chybou myslet si, že jsou jen naší regionální záležitostí. Vždyť prostřednictvím cizojazyčných vydání knih nakladatelství Artia se s těmito ilustracemi (především Hískovými a Ušákovými) seznámila prakticky celá Evropa i zámoří.
UšákKarel Svolinský
Květoslav HísekKrejča

Štolfa

Podívejme se ještě na několik jiných vyobrazení našeho druhu z jiných evropských zemí.
Výstižné vyobrazení prstnatce májového, ke kterému je připojeno i měřítko, obsahuje kniha Waltera Rossiho Iconografia delle Orchidee d’Italia z roku 2002. Ilustraci vytvořila Anne Eldredge Maury.
Její dílo se evidentně zalíbilo i jistému běloruskému nakladatelství, které neváhalo jej zařadit do Červené knihy Běloruska. Bělorusko evidentně trpí nedostatkem vlastních ilustrátorů. A zřejmě nemají ani fotografy, protože několik fotografií v této knize je staženo i z webu BOTANY.cz – ani si v naší redakci nějak nemůžeme vzpomenout, že by o ně kdykoli požádali.
Je vidět, že praxe přebírání vyobrazení rostlin pokračuje stále i v současnosti, jakoby snad pořád nebylo dost ilustrací a problémy s tiskem byly nad nakladatelskými možnostmi. Jeden drobný rozdíl však dvacáté století přineslo – teď už lze tyto praktiky hodnotit i podle autorského a nakladatelského práva.
Rossi, MauryBělorusko
Oč příznivěji potom vyznívá zobrazení prstnatce májového k Červená knize Moldávie z roku 2004. To sice vůbec nepatří k vrcholům evropské botanické ilustrace, ale může nás těšit, že alespoň někdo se v této nevelké zemi pokusil tento druh zachytit vlastním přičiněním. Naopak poměrně dobrým příkladem botanické ilustrace je další prstnatec. Původně jej pro německé nakladatelství Kosmos vytvořila Marianne Golteová-Bechtleová do knihy Dietmara Aicheleho Was blüht denn da? – čeští čtenáři knihu znají pod názvem Co tu kvete?

MoldávieAichele

Kvalitní, i když poněkud archaizující podobu má barevná tabule z polské knihy Dariusze Szlachetka Storczyki Polski z roku 1996. Autorem těchto tabulí je Michał Skakuj. Vydařené zobrazení (i když bez přidaných detailů) najdeme v polském Atlase chráněných rostlin Zbigniewa a Haliny Mirkových z roku 2003. Autorem této ilustrace je Grzegorz Wojtasik.
SzlachetkoMirek
Od poloviny minulého století se začíná při zobrazování rostlin stále více prosazovat fotografie. Její převaha se stala jednoznačnou v posledním desetiletí 20. století, s příchodem digitální fotografie. My sami na tomto webu jsme před několika lety pořádali anketu, ve které se měli čtenáři vyjádřit, zda v odborných botanických knihách mají raději fotografii nebo zda preferují kresbu. Je faktem, že 75 procent dotázaných se tehdy přiklonilo k fotografii. Jakoby tuto smutnou pravdu vycítili i nakladatelé, kteří ve stále větší míře začali produkovat publikace fotografické.
Velkou újmu botanické ilustraci přinesl rozhodně i internet. Snadnost pořízení digitální fotografie spojená s jednoduchostí jejího publikování na internetu je skutečným jedem pro pracnou a zdlouhavou výtvarnou činnost.
Drobným světélkem na konci tunelu je snad stále narůstající zájem o starou botanickou ilustraci. Je to velmi dobře patrné i na nejvýznamnějších světových knižních veletrzích (v tomto nelze brát vážně nic, co by bylo menší než Frankfurt nad Mohanem). Již několik let po sobě je možné zaznamenávat zvýšenou snahu nakladatelů vydávat stará vyobrazení rostlin ve speciálních (a většinou luxusních) publikacích. Snad tento módní a skutečně skoro až snobský trend přinese časem i renesanci v současné botanické ilustraci. Je pravděpodobné, že i sama botanická ilustrace se bude v nadcházejících desetiletích výrazně měnit. Bude muset obstát v těžké konkurenci, obhájit svou výlučnost a jedinečnost. Pevně věřím, že se jí to podaří.