Syn.: Padus avium Mill., Padus racemosa C. K. Schneider, Prunus racemosa Lam.
Čeleď: Rosaceae Juss. – růžovité
Prunus padus
Rozšíření: Tento keř nebo strom je rozšířen po celé Evropě (chybí však v její nejjižnější části), v Malé Asii a v západní polovině Sibiře. U nás roste dosti často na celém území, na Slovensku taktéž.
Ekologie: Roste nejčastěji v lužních lesích, podél toků a na provlhčených humózních půdách. Kvete od dubna do června.
Popis: Výjimečně keř do 2 m výšky, častěji však strom až 15 m vysoký. Kmen s hladkou a později mírně rozpraskanou hnědočernou až černou borkou, větve jsou tenké na konci často převislé. Střídavé listy jsou obvejčité, 5–9 cm dlouhé, 3–7 cm široké, zakončené tenkou špičkou, po obvodu zubaté. Bílé vonné květy jsou po 20–30 uspořádané v hroznech, mírně převislých, až 12 cm dlouhých. Plodenství jsou převislá, plody jsou lesklé do 9 mm kulovité peckovice, často černé peckovice.
Variabilita: Kromě nominátního poddruhu (viz tyto fotografie) se u nás vzácně v karech Krkonoš vyskytuje střemcha obecná skalní (Prunus padus subsp. borealis), vyznačující se mimo jiné nízkým vzrůstem a plodenstvími rovnovážně odstálými, nikoli převislými.
Ohrožení a ochrana: Nominátní poddruh není ohrožen; horský poddruh P. padus subsp. borealis je kriticky ohroženým taxonem naší květeny (C1r), stejný taxon je na Slovensku potenciálně ohroženým a zákonem chráněným (NT/§).
Využití: Občas je vysazována jako okrasná dřevina. Dřevo voní po hořkých mandlích a používá se k výrobě drobných předmětů.
Prunus padusPrunus padus
Prunus padus
Prunus padus
Fotografovali Petr Krása dne 6. 5. 2004 (Loket) a Lubomír Rak v říjnu 2004 (Praha-Strahov).